Zhruba před rokem a půl Dita Přikrylová s kolegyněmi z fakulty informatiky – Vandou Cabanovou, Markétou Szydlowskou, Janou Eitlerovou, Miroslavou Jarešovou a z pedagogické fakulty – Pavlou Randákovou, k nimž se přidala Monika Malátková, zahájila činnost neziskové organizace Czechitas. Před rokem pak opustila svou práci datové analytičky, aby mohla všechny síly věnovat tomu, jak dostat do IT více žen.
Czechitas organizují workshopy pro dívky a ženy, které se chtějí v IT vzdělávat, a bojují proti stereotypům, které jim bráním ve studiu informatiky a hledání práce v IT oborech. „Podle mého úplně stačí, aby holky, které baví matematika, neměly zábrany podat si přihlášku na informatiku. To, že neumí programovat, totiž nehraje roli,“ říká absolventka ekonomicko-správní fakulty.
Vy máte ráda matematiku? Co vás na ní baví?
Je to hlavně ten moment, kdy člověk něco vyřeší. Když máte popsaný papír vzorci a na konci stránky vám vyjde to konkrétní číslo, výsledek, který můžete podtrhnout. V informatice je to zase fungující program. Je to úžasný pocit, malé osobní vítezství z toho, že člověk vyřešil hlavolam.
Sama jste se ale na fakultu informatiky přihlásila až po několika letech studia na ESF, kde jste si přitom vybrala systémové inženýrství a informatiku.
Byla jsem také svázaná tím stereotypem, že přece nemůžu na informatiku. Díky vybranému oboru jsem ale jezdila mezi dvěma fakultami a ta část studia na informatice mě hodně bavila. Proto jsem se nakonec rozhodla dát přihlášku ještě na aplikovanou informatiku. Kdybych se rozhodovala zpětně, tak jdu rovnou tam. Na druhou stranu, kdybych věděla, že budu řídit neziskovou organizaci, tak bych si dala zase víc předmětů z ekonomické fakulty.
Co máte v Czechitas na starost?
Dělám holku pro všechno. Ale už jsme se hodně rozrostli, takže jsou části, do kterých nevidím. Jinak mám na starost tvorbu strategií, jednání s partnery, granty, ale také sociální sítě a analýzu dat. Vymýšlím i témata workshopů a občas učím. Moc mě to baví a je to pro mě také důležitý kontakt s cílovou skupinou.
Začínali jste s bezplatnými kurzy, teď už zavádíte poplatky.
Některé workshopy jsme zpoplatnili na základě doporučeného vstupného a v podstatě jen proto, abychom mohli pokrýt náklady na lektory a prostory. U pokračujících kurzů máme symbolické ceny také kvůli tomu, abychom holky motivovali k jejich dokončení a našli ty, které mají o IT opravdu zájem.
Svým „absolventkám“ také zprostředkováváte práci. Byl to váš cíl od začátku?
Bylo to naprosto nezbytné. Jsme sice nezisková organizace, ale nepracujeme s žádnou znevýhodněnou skupinou lidí. Abychom tedy mohli zaplatit lidi, kteří připravují workshopy, a taky živit sami sebe, museli jsme vymyslet nějakou vedlejší formu podnikání. Zprostředkování práce navíc dává smysl i v rámci naší celkové vize dostat víc žen do IT. Proto jsme přibrali do týmu další ženu Moniku Malátkovou, která se věnuje této personální agendě. Už se jí podařilo zaměstnat desítky holek. Dostáváme za to provize, které využíváme na financování nákladů neziskovky a navíc vlastně vychováváme nové lidi pro technologické firmy.
Je těžké propojit ženy a IT firmy? Mají stejné požadavky a cíle?
Je tam samozřejmě velký rozpor, který se právě my snažíme vyplnit. Trh chce IT odborníky hned a navíc kvalifikované. Firmám je ale jedno, zda je to muž nebo žena. Ženy jsou nicméně zdrženlivé, chtějí si to nejdřív zkusit, a také učící proces je u nich zdlouhavější, chtějí individuální přístup a bezpečné a přátelské prostředí pro vzdělávání. Tady je prostor pro nás. Snažíme se dát dívkám a ženám čas, kdy si mohou věci vyzkoušet, pomoci jim s hledáním dávky vlastní disciplíny a získáním kompletní dovednosti, kterou budou schopné na trhu práce nabídnout.
Vycházejí firmy ženám vstříc?
Hodně se zlepšily a otevírají víc příležitostí pro ženy na juniorních pozicích. Věnují se jim, snaží se je začlenit do kolektivu a mnoho z nich je také podporuje i v tom, jak skloubit práci a rodinu.
Bavíme se o tom, jak dostat ženy do IT, ale to je dost široký pojem. Jste zaměřené spíše na zvyšování odbornosti, nebo spíš na základy informatiky?
První workshop, který jsme dělali ještě před Czechitas, byl Ruby on Rails. Celosvětový koncept programovacího víkendu pro holky, kde jsme se zabývali tvorbou webových aplikací. Tehdy jsme si říkali, že chceme mít víc programátorek, ale pak jsme si uvědomili, že v IT je mnohem víc pozic a některé jsou lepší příležitostí pro vstup do informatiky. Znám řadu případů, kdy holky nastoupily jako testerky a postupně se dostaly k programovacím jazykům a vývojářským úkolům.
To je jednodušší cesta?
Vychovat dobrou programátorku trvá dlouho. Musí mít opravdové zapálení pro věc, pracovat po večerech i o víkendech. Dostat holky do IT z jiných pozic je tak jednodušší a řada z nich si pak k programování cestu najdou. Zpočátku jsme i my nabízeli jen technické věci, ale dnes už máme i kurzy z oblasti řízení projektů nebo online marketingu.
Zabýváte se analýzou dat, víte, jak je to ve světě s ženami v IT?
V České republice a v západních zemích včetně USA to bohužel stagnuje okolo deseti procent žen zaměstnaných na IT pozicích. Směrem na východ je to jinak, například v Maďarsku nebo Bulharsku je to okolo dvaceti až třiceti procent.
Snad se to zlepší, fakulta informatiky hlásí v posledních letech nárůst studentek, jak to vnímáte?
Za projektem Czechitas stojí právě holky z této fakulty, takže tyto zprávy bereme svým způsobem jako zadostiučinění, že se nám opravdu něco podařilo. I když to bude spíš přístupem fakulty, která dělá řadu skvělých aktivit.
S fakultou spolupracujete na kurzu a letní škole. Máte zájem dostat se i na jiné vysoké školy?
Už v minulém roce jsme v podobném modelu spolupracovali s ČVUT. Jsem ráda, že nám tyto dvě velké univerzity otevřely dveře. Pro nás je ta spolupráce výhodná kvůli možnostem míst prostory pro workshopy a také možnost dělat exkurze v laboratořích. My zase umíme přilákat do škol studenty.
Jak to vlastně vypadá s vaším studiem?
V červnu budu státnicovat právě na fakultě informatiky a hlásím se na doktorské studium na ekonomicko-správní fakultě. Chtěla bych totiž pomoci dostat do ekonomie mnohem víc informatiky.
Máte vůbec při práci a studiu čas ještě na něco jiného?
Mám jednu neřest a to je kitesurfing a kiteboarding. Naštěstí si můžu dovolit na delší dobu odjet, takže například nedávno jsem strávila měsíc na Filipínách, kde jsem přes den jezdila na kitu a přes noc pracovala.