Ocenění uděluje iniciativa Czexpats in Science začínajícím českým vědkyním a vědcům, kteří působí v zahraničí, a zároveň udržují kontakt s domácí vědeckou komunitou. Zdůrazňuje přínos odborných znalostí a zkušeností získaných v zahraničí pro rozvoj domácí vědy.
Cena pro vědce s globálním přesahem
Monika Čechová se odborně věnuje výzkumu repetitivních sekvencí DNA, tedy částí genomu, které hrají důležitou roli v evoluci a fungování organismů. Na slavnostním ceremoniálu Cen Czexpats in Science vystoupila s přednáškou „Genomika budoucnosti: komplexní části DNA a jejich dědičnost napříč generacemi“, v níž představila revoluci ve čtení DNA související s novými technologickými možnostmi, jako je nanoporové sekvenování.
„Z ocenění jsem nadšená. Komunita Czexpats je opravdu skvělá, poskytuje obrovské množství nadšení, inspirace a chuti rozvíjet českou vědu,“ uvedla Čechová, jejíž profesní dráha je úzce spojená s Masarykovou univerzitou. Na fakultě informatiky vystudovala Aplikovanou informatiku se zaměřením na bioinformatiku, doktorské studium pak absolvovala na Pennsylvania State University v USA. Na fakultu informatiky se nedávno vrátila z UCSC, kde působila jako postdoktorandka a podílela se mimo jiné na rozluštění chromozomu Y, tedy chybějícího dílku vědeckého poznání lidské DNA.
Jak uvedla v nedávném rozhovoru, po svém návratu do Česka se chce zaměřit na posilování komunity místních bioinformatiků a navázání nových spoluprací. Pokračuje také v mezinárodních projektech, které započala během svého působení v USA, a zapojuje se do popularizace vědy. Například už 24. dubna můžete Moniku Čechovou vidět na akci TEDx Masaryk University. Jejím cílem je, aby měl každý jednou přístup ke své kompletní genetické informaci jako základu personalizované medicíny budoucnosti. „Chtěla bych, aby odpověď na otázku: ‚Co se můžeme dozvědět z naší DNA?‘ časem patřila mezi obecné znalosti, podobně jako to, k čemu je obor bioinformatika,“ dodala.
Mezi letošními laureáty je také Jakub Drápal, kriminalista a právník, který kvantitativními metodami zkoumá, jak se v postkomunistické Evropě ukládají tresty a proč se u nás podmíněné odnětí svobody stalo nejčastější formou trestu, ačkoliv původně mělo být spíše výjimkou. Nedávno se vrátil z univerzity v nizozemském Leidenu na Ústav státu a práva Akademie věd ČR a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Kromě výzkumu se věnuje i návrhům na reformu české trestní politiky.
Třetím oceněným se stal Stanislav Fort, vědec v oblasti umělé inteligence a strojového učení, který zkoumá, jak učinit velké jazykové modely bezpečnějšími, odolnějšími a lépe sladěnými s lidskými hodnotami. Doktorát získal ve Stanfordu, působil ve společnostech Anthropic a Google DeepMind, aktuálně rozjíždí vlastní startupový projekt v San Franciscu a Praze. Vedle své vědecké práce se věnuje také popularizaci umělé inteligence nebo působí v poradních orgánech prezidenta Petra Pavla.
Vedle finanční prémie všichni laureáti obdrželi unikátní skleněnou sošku symbolizující logo Czexpats in Science z dílny českých designérů Tomáše Kučery a Kláry Janypkové.
Věda bez hranic
Platforma Czexpats in Science sdružuje české vědce a vědkyně působící v zahraničí. Cenu uděluje od roku 2023 ve spolupráci s firmou Diana Biotechnologies. Slavnostní předávání se poprvé uskutečnilo mimo Prahu – hostitelem se stala Masarykova univerzita, která oceněné přivítala v reprezentativní aule Aule sira Rogera V. Scrutona v budově na MU na Komenského náměstí.
Masarykova univerzita dlouhodobě podporuje spolupráci s vědci působícími v zahraničí. Akce tohoto typu představují příležitost, jak přiblížit možnosti, které se v Brně otevírají pro návrat nebo spolupráci. To potvrdila i prorektorka pro výzkum a doktorské studium MU Šárka Pospíšilová. „Pro naši univerzitu je to velká čest, že se tato slavností akce konala právě u nás. Věda a výzkum patří mezi naše priority. Doufám, že je to vidět jak na našich výsledcích, tak na tom, co se pro naše vědce snažíme dělat.“ Pozvala také české vědce v zahraničí, aby zvážili možnosti, které MU nabízí, například v rámci grantu MASH (MUNI Award in Science and Humanities).
Program akce doplnila diskuse s laureáty, ve které byl mimo jiné kladen důraz na přínos návratu vědců do České republiky pro tuzemské výzkumné prostředí. Věda je ze své podstaty mezinárodní a mobilita vědců je tedy klíčová. Poselství večera se neslo v duchu posouvání vědeckého poznání, o které má smysl usilovat na všech stupních vysokoškolského studia, často dokonce už od středních škol. Bez ohledu na to, jak malého kousku pokroku dosáhneme, stačí najít skupinu motivovaných studujících a nabízet jim práci na reálných smysluplných projektech. Letošní laureáti vidí tuto činnost jako jeden ze svých úkolů v oblasti vzdělávání.