Skip to main content

TÉMA: K čemu máme akademický senát

Image Akademický senát Masarykovy univerzity (AS MU) nebo také takzvaný velký senát, který ve své nově zvolené podobě poprvé zasedl 16. února, patří vedle rektora a vědecké rady mezi klíčové akademické orgány univerzity. Přestože si řada lidí myslí, že jeho pravomoci jsou jen formální či poměrně omezené, zdaleka tomu tak není.

Senát se podílí na řadě schvalovacích procesů. Přestože mu nepřísluší zákonodárná moc, a může tedy jen schvalovat předložené návrhy, právě na něm závisí, jestli budou vnitřní předpisy přijaty. Mezi ty klíčové věci patří třeba poměrně nedávno schválený studijní řád. AS MU také schvaluje rozpočet univerzity a především volí rektora. „Senát doplňuje exekutivu univerzity a zajišťuje, že její plány a rozhodnutí jsou pod stálou a formálně dostatečně silnou kontrolou akademické obce,“ vysvětluje svůj pohled na roli AS MU senátor Luděk Matyska. Smysl senátu vidí ze studentského pohledu senátor Dalibor Jenne v pravidelném kontaktu s vedením. „Vedení Masarykovy univerzity v čele s rektorem se účastní všech zasedání senátu, což je z pohledu studenta přínosné v tom, že máme prostor pro výměnu názorů na nejvyšší úrovni,“ uvádí Jenne.

Práce senátorů
Zástupce do AS MU mohou volit členové příslušné akademické obce. Každé z fakult připadá v senátu pět mandátů – tři zaměstnanecké a dva studentské. Ty jsou obsazovány v přímých volbách v rámci jednotlivých fakult každé tři roky. Senát je formálně rozdělen do dvou komor – komory zaměstnanců a studentské komory – s vlastním předsedou. Funkce senátora je čestná, a tudíž z ní neplynou žádné odměny či výhody. A jaké jsou senátorovy povinnosti? „Měl by se snažit průběžně zjišťovat názory na dění v univerzitě, aby při rozhodování skutečně zastupoval akademickou obec a ne jen sám sebe,“ zdůrazňuje Matyska. Jenne vedle toho vidí možnost prosazovat studentské projekty. „Tím nejviditelnějším, co se nám podařilo na univerzitní úrovni úspěšně uskutečnit, jsou takzvaní studentští poradci,“ chlubí se Jenne vytvořeným institutem, který umožňuje všem studentům obracet se na informované studentské rádce s dotazy na předpisy spojené se studiem.

Každé z fakult připadá v Akademickém senátu MU pět mandátů – tři zaměstnanecké a dva studentské. Ty jsou obsazovány v přímých volbách každé tři roky. Ilustrační foto: Ondřej Ženka.
Každé z fakult připadá v Akademickém senátu MU pět mandátů – tři zaměstnanecké a dva studentské. Ty jsou obsazovány v přímých volbách každé tři roky. Ilustrační foto: Ondřej Ženka.

V diskuzích uvnitř akademické obce se často objevují názory, že senát je jen formální institucí, kde se příliš nediskutuje a hlasuje se zpravidla jednomyslně bez velkých diskuzí. To do jisté míry přiznávají i samotní senátoři. „Jistou krotkost jednání v senátu ale podle mne odráží fakt, že akademické orgány školy spolu vedou kontinuální dialog, v němž už jsou hranice docela dobře dané a kontroverzní témata jsou připravena a diskutována dříve, než se dostanou na pořad senátu,“ vysvětluje Matyska. Příčinu toho, proč se zpravidla rozhoduje kladně o většině předkládaných návrhů, vysvětluje Jenne jejich vysokou kvalitou. „Pokud skutečně je většina návrhů schválena, svědčí to o tom, že na univerzitě je jistá dobrá kvalitativní úroveň rozhodování, která vede k tomu, že do senátu zkrátka chodí povětšinou takové návrhy, které akademické obci vyhovují,“ říká Jenne a na obhajobu existence senátu dodává, že je otázkou, jaká by tato úroveň byla, kdyby kontrolní mechanismus v podobě senátu neexistoval.

Změny v pravomocích?
Jaká bude budoucnost akademických senátů, ukážou nejbližší léta. Ministerstvo školství v rámci připravované reformy vysokého školství chystá změny v pravomocích senátů, kterým by měla být jejich část odebrána ve prospěch jiných univerzitních orgánů.
Jakkoliv ministerstvo slibuje, že to nebude na úkor autonomie univerzity, spíše naopak, oslovení senátoři se na tuto změnu dívají spíše s nelibostí. Matyska říká, že by naopak na půdě senátu přivítal více informací a diskuze ohledně strategického směřování vysoké školy. Jenne pak rovnou uvádí, že s plány na okleštění pravomocí zásadně nesouhlasí. „Myslím si, že akademické senáty posilují demokratický rozhodovací proces na univerzitě, zvyšují legitimitu schválených předpisů a tím i přeneseně přispívají ke kvalitnějšímu a efektivnější fungování,“ shrnuje Jenne.

Kde zjistit o senátu víc?

Přehled o činnosti AS MU si každý může udělat prostřednictvím Dokumentového serveru v Informačním systém MU. Zde jsou pod složkami Rektorát a Akademický senát MU uložené zápisy z jednání a všechny veřejné dokumenty. Každé zasedání senátu je navíc veřejné a kdokoliv se ho může zúčastnit. Vlastní webovou stránku si vede Studentská komora AS MU na adrese http://skas.muni.cz/.

Akademická obec zvolila nový senát
Na další tři roky mohli všichni členové akademické obce Masarykovy univerzity v uplynulých měsících a týdnech volit své zástupce do Akademického senátu MU. Ten bude rozhodovat v klíčových otázkách, jako je například rozpočet univerzity na tento rok nebo volba rektora v roce 2011.