Sestrojení prvního dalekohledu Ačkoli se již dlouhá léta mezi odborníky diskutuje o tom, kdy a kdo vynalezl dalekohled, zda to byli dávní Peršané či některý z holandských objevitelů, obecně se uvádí, že vynález „zvětšovacího nástroje“ spadá na počátek 17. století do Holandska. Přístroj složený ze dvou čoček, jedné spojné a jedné rozptylné, přesně před čtyřmi sty lety, v roce 1609 dostal do rukou italský vědec Galileo Galilei, který dokázal holandskou konstrukci vylepšit. Svůj přístroj představil Benátčanům v témže roce. Nejprve sestavil dalekohled zvětšující třikrát a později dokonce přístroj s dvaatřicetinásobným zvětšením. Ve své době byl Galileo jedním z mála, kdo dokázal vyrobit dalekohled dostatečně kvalitní, aby byl vhodný také k pozorování noční oblohy. Jeho pozorování se stala základními pro další roky astronomického výzkumu. Pozoroval Měsíc, čtyři měsíce Jupitera, věnoval se studiu slunečních skvrn a fázím Venuše.
Zdroj: Michal Švanda,
Po stopách Galilea – Postavte si dalekohled.
www.astronomie2009.cz
Po stopách Galilea – Postavte si dalekohled.
www.astronomie2009.cz
Vydání díla Jana Keplera
Rok 2009 je také rokem 400. výročí vydání díla zakladatele nebeské mechaniky Johanna Keplera Astronomia Nova, ve kterém při svém pražském pobytu publikoval své dva zákony. V Praze působil jako asistent Tycha de Brahe, oba bádali na dvoře Rudolfa II. U příležitosti tohoto výročí bylo v Praze otevřeno nové Keplerovo muzeum.
Zdeněk Ceplecha, který vedl výzkum bolidů a meteoritů Příbram, zkoumá největší a zároveň první z nalazeneých meteoritů, meteorit Luhy (váha 4,48 kg). Foto: www.astro.cz.
Letos uplynulo také 50 let od pádu tzv. příbramského meteoritu, prvního meteoritu s „rodokmenem“, tedy meteoritu, který byl nalezen na zemském povrchu a předtím byl pozorován (a vyfotografován) jeho pád a určena tak jeho dráha ve sluneční soustavě – tato česká událost v roce 1959 byla zároveň prvním podobným případem na světě. Měla zásadní význam pro pochopení původu meteoritů.