Školné v zahraničí a České republice

Model školného, jaký bude zaveden v České republice, se nejvíc podobá tomu, který už dvacet let využívá také Austrálie. Stejný zavedla i Velká Británie nebo Nizozemsko.

Německo, Rakousko
Školné se platí v řadě spolkových zemí – někde od počátku studia, jinde třeba až v případě překročení normální doby studia. Školné neměly nikdy zavedeny jen tři spolkové země ze 16, další dvě jej po zavedení zrušily. V pěti zemích, kde nyní platí všichni studenti od začátku univerzitního vzdělávání, činí obvykle 500 eur za pololetí. Platby za vysokoškolské studium v Rakousku Azavedli v roce 2001, předloni byly ale až na výjimky zase zrušeny. Výše školného činila asi 360 eur, tedy přibližně 9 000 korun za semestr.

Polsko, Slovensko
V obou zemích se v souvislosti s úspornými opatřeními o školném mluví, zatím zavedeno nebylo. Podobně je to i v Maďarsku.

Další země Evropské unie
Platba za studium na vysoké škole je obvyklá ve většině zemí Evropské unie, někde, například ve Francii, se místo přímého školného platí poměrně vysoké zápisné. Výše školného se liší i v rámci jednotlivých zemí.

Nejčastěji se pohybuje v řádu několika stovek eur za semestr, bývá přitom doplněno systémem studentských půjček a stipendií. Například ve Velké Británii, kde studenti platí jen v Anglii a Walesu, je maximální školné zhruba 3 000 liber za rok. V Nizozemsku se za rok studia platí asi 1 500 eur, poměrně vysoké školné, až v řádu několika tisíc eur za rok, mají pobaltské země. V Bulharsku zase stát každý rok určí počet bezplatných míst, další zájemci mohou studovat, pokud zaplatí školné mezi 50 a 200 eury za rok.

Reakce na školné
Velké demonstrace proti školnému se v červnu konaly například v Německu. V různých městech vyšly do ulic tisícovky žáků a studentů, kteří protestovali proti nedostatečnému financování školství a proti údajné nedotaženosti reformy vzdělávacího systému. Účast na demonstracích byla vysoká především v západoněmeckých městech Dortmund, Münster a Stuttgart. Studenti požadovali mj. zrušení školného na univerzitách v západní části Německa.
Masové demonstrace vysokoškoláků se konaly na podzim loňského roku také v Rakousku. Počet lidí, kteří se do nich zapojili, uvádí různé zdroje mezi deseti a dvaceti tisíci. Studenti se však nestavěli proti školnému, které se v Rakousku několik měsíců předtím zrušilo, ale proti přeplněným vysokým školám. Také v Česku vyšli studenti do ulic, aby vyjádřili svůj nesouhlas se školným. Jejich počty se však pohybovaly jen v řádu několika stovek. Řada nejen posluchačů vysokých škol vyjadřuje svůj nesouhlas rovněž na sociálních sítích, kde upozorňují nejčastěji na to, že se pro některé studium stane finančně nedostupným. Například na sociální síti Facebook má skupina Nechceme školné! přibližně tisíc členů. Paradoxně několikanásobně víc, téměř 7 000 členů, má skupina pojmenovaná Na kvalitě VŠ nám záleží! Školné respektujeme.