O české ekonomice se dlouhodobě hovoří jako o příliš závislé na Německu. Bylo by možné se z toho vymanit?
Německo představuje pro Česko hlavního obchodního partnera a vzhledem k tomu, že ze současné ekonomické krize vychází Německo oproti jiným vyspělým zemím relativně dobře, je to pro českou ekonomiku momentálně příznivá zpráva. K obavám z obchodní závislosti na Německu není racionální důvod. Je dána skutečností, že Německo je pro nás geograficky nejbližší velkou rozvinutou ekonomikou.
Někdy se říká, že hospodářská krize má přese všechno přece jen nějakého vítěze a tím je Čína. Je to pravda?
Hospodářská krize poškodila všechny země podílející se na světovém obchodu, takže vítězem není nikdo. Můžeme pouze debatovat o tom, kdo utrpěl menší a kdo větší ztráty. I když Čína patří do skupiny méně poškozených, i ona trpí poklesem poptávky v Evropě a v USA, kde jsou její hlavní exportní trhy. Čína je v současnosti významnou součástí světové ekonomiky a stejně jako ostatní země má zájem na jejím hladkém a bezproblémovém fungování. Současná krize sice může Čínu posunout výše v některých ekonomických žebříčcích, průměrný obyvatel Číny by se ovšem měl ekonomicky lépe, kdyby žádná krize nenastala.
"K tomu, že asijské země získávají ve světové ekonomice významnější pozice, dochází dlouhodobě. Šedesát procent světové populace žije v Asii a řada asijských zemí dosáhla v posledních desetiletích významných úspěchů v ekonomickém i sociálním pokroku," říká Tomeš. Foto: David Povolný.
K tomu, že asijské země získávají ve světové ekonomice významnější pozice, dochází dlouhodobě. Šedesát procent světové populace žije v Asii a řada asijských zemí dosáhla v posledních desetiletích významných úspěchů v ekonomickém i sociálním pokroku. Ačkoliv produktivita i životní úroveň v těchto zemích je stále výrazně nižší než v Evropě či USA, vysoké počty obyvatel zabezpečují těmto zemím rostoucí podíl na světové ekonomice. Není to však důvod k nějaké panice. Ve světové ekonomice neplatí, že když se začíná mít někdo dobře, musí se někdo jiný mít hůře. V globálním světě obvykle rosteme a klesáme všichni společně.
Myslíte tedy, že nehrozí, že se budeme mít v Evropě prostě hůř ve prospěch třeba Číny?
Jedním ze základních postulátů ekonomie je, že obchod prospívá oběma zainteresovaným stranám. Pokud by tomu tak nebylo, neuskutečnil by se. Obchod s lacinými asijskými výrobci české ekonomice pomáhá. Umožňuje řadě českých firem a domácností nakupovat za nízké ceny zboží, které by jinak musely nakupovat dráže, a zbývá jim tak vyšší rozpočet na nákup všeho ostatního.
Když ale budou asijské ekonomiky stále více schopné vyrábět stejně kvalitní věci levněji, tak to Evropa a USA dříve či později musí výrazně negativně pocítit.
Je pravda, že v důsledku konkurence asijských firem zanikají některá pracovní místa v české ekonomice. Je ovšem potřeba si uvědomit, že český pracovník je v globálním srovnání relativně drahý. S měsíčním platem přibližně tisíc dolarů by měl mít adekvátní produktivitu. Pokud ji v některém odvětví nemá, tak vznikají problémy. Řešení je buď zvýšit produktivitu, nebo snížit mzdy. Pokud není ani jedno možné, potom je lepší takovou výrobu zavřít a toto zboží začít dovážet. Uvolněné pracovníky a kapitál je pak potřeba znovu zapojit do produkce v některém odvětví s příznivějším poměrem produktivity a nákladů. To všechno se ovšem dobře akademicky teoretizuje, ale výrazně hůře vysvětluje konkrétním postiženým.
Dva roky od krize se zdá, že pořád nedochází k oživení ekonomiky tak, jak si to řada lidí představovala. Lze v dohledné době očekávat nějaký růst?
Předpovídat budoucnost je obtížné. Ekonomové, kteří skutečně umějí dobře odhadovat vývoj hospodářského cyklu a s ním spojený vývoj cen akcií, měn a nemovitostí, se obvykle nevyskytují na univerzitách, ale na burzách a o svých metodách zásadně neposkytují rozhovory (směje se).
Někdo o krizi mluví jako o něčem, co je běžnou součástí ekonomického cyklu, někdo říká, že to může změnit celý obor. Jak to vidíte vy?
Současná ekonomická krize je zřejmě globálně nejsilnější od dob velké hospodářské krize. Na druhou stranu se hloubce a délce velké hospodářské krize ještě ani zdaleka nepřiblížila. Jak dalece lze současné události vysvětlit v rámci modelů hospodářských cyklů a jak dalece je potřeba je modifikovat, je otázkou, nad kterou si pravděpodobně momentálně lámou hlavu špičky světového ekonomického výzkumu. Nicméně učebnice ekonomie se zatím nepřepisují a ani bych neočekával zásadní zlom v ekonomii, jako nastal po velké hospodářské krizi s publikací Keynesovy Obecné teorie. Nicméně jak jsem říkal, předvídat budoucnost je obtížné.