Část druhá nového Stipendijního řádu MU ustanovuje stipendijní programy zahrnující stipendia prospěchová a stipendia za tvůrčí činnost. Jsou v ní uvedeny i podmínky, které musí stipendijní programy splňovat. Musí obsahovat účel, dobu trvání, okruh studentů, zdroje financování a výši stipendií. Stipendijní řád už ovšem nemluví o pravidlech, podle kterých budou studenti vybíráni a ohodnocováni za své studijní výsledky či tvůrčí činnost.
Osobám oprávněným vyhlásit stipendijní program (rektor, děkan, ředitel vysokoškolského ústavu, vedoucí pracoviště MU) to tedy nabízí široké možnosti. Rozdělují-li se ovšem nějaké finance, musí se rozdělovat podle jasných pravidel. Jaká kritéria tedy zvolit, aby nedošlo k znevýhodnění, poškození některých studentů?
Mezi studenty je bezesporu nejvíce diskutována otázka prospěchových stipendií. Jaká jsou současná pravidla pro jejich rozdělování? Nejen na MU, ale i na ostatních vysokých školách se studenti s vynikajícími studijními výsledky vybírají na základě aritmetických průměrů jejich studijních výsledků. Co se ale za aritmetickým průměrem ve skutečnosti skrývá? Uveďme si jako příklad pro udělení prospěchového stipendia často požadovaný průměr 1,00. Takový průměr může znamenat, že student je vynikající, neboť ve všech zkouškách získal nejlepší možné hodnocení, tedy A. Stejný průměr známek má ale i student, který v daném období absolvoval pouze 1 zkoušku, ve které nebyla udělena žádná jiná známka než A. Na druhou stranu může být student, který má průměr známek 1,10, absolvoval 11 zkoušek a průměr mu kazí pouze hodnocení C z předmětu, ve kterém navíc žádná lepší známka než C udělena nebyla. Jak je z příkladů patrné, systém aritmetických průměrů upřednostňuje studenty s malým počtem zkoušek a studenty s mírně hodnocenými zkouškami.
Naopak výrazně diskriminuje studenty, kteří na zkoušce získali hodnocení B, C, D, E, které však v daném předmětu bylo nejlepší udělenou známkou. Systém aritmetických průměrů nemůže fungovat, jestliže vyučující mají různě posunuté známkovací stupnice. Přestaňme zavádět systémové chyby. Přestaňme srovnávat nesrovnatelné.
I když každý vyučující používá svou vlastní známkovací stupnici, předpokládáme, že studenty hodnotí objektivně. Z rozložení známek v jednotlivých předmětech můžeme tedy jednoduše zjistit, jak si určitý student vedl v porovnání s ostatními studenty daného předmětu. S touto informací můžeme nadále pracovat namísto původních známek.
Například naším cílem je ohodnotit prospěchovými stipendii ty nejlepší, nikoli studenty, které zvýhodňuje nějaký systém. Pro tento účel není nutné tvořit žebříček všech studentů. Stačí definovat kritéria, která musí splňovat nejlepší studenti. Podle nás jsou to ti, kteří opakovaně patří mezi nejlepší – v každém zapsaném předmětu dokáží získat nejlepší udělené hodnocení. Za každý takový předmět by mohl získat 1 bod. Naopak v případě, že dopadne hůře než 10 procent studentů daného předmětu, bude penalizován např. mínus pěti body. V ostatních případech by nebyly přidělovány body žádné. Výsledek studenta za dané období by pak představoval prostý součet bodů získaných z jednotlivých předmětů. Celý tento systém není o nic složitější než výpočet váženého studijního průměru a ani jeho případná aplikace do IS MU by nemusela být problematická.
Naším příspěvkem chceme především podnítit diskuzi o kritériích pro rozdělování financí ve stipendijních programech. Věříme, že studenti jednotlivých fakult MU se rádi do těchto diskuzí zapojí.
Mezi studenty je bezesporu nejvíce diskutována otázka prospěchových stipendií. Jaká jsou současná pravidla pro jejich rozdělování? Nejen na MU, ale i na ostatních vysokých školách se studenti s vynikajícími studijními výsledky vybírají na základě aritmetických průměrů jejich studijních výsledků. Co se ale za aritmetickým průměrem ve skutečnosti skrývá? Uveďme si jako příklad pro udělení prospěchového stipendia často požadovaný průměr 1,00. Takový průměr může znamenat, že student je vynikající, neboť ve všech zkouškách získal nejlepší možné hodnocení, tedy A. Stejný průměr známek má ale i student, který v daném období absolvoval pouze 1 zkoušku, ve které nebyla udělena žádná jiná známka než A. Na druhou stranu může být student, který má průměr známek 1,10, absolvoval 11 zkoušek a průměr mu kazí pouze hodnocení C z předmětu, ve kterém navíc žádná lepší známka než C udělena nebyla. Jak je z příkladů patrné, systém aritmetických průměrů upřednostňuje studenty s malým počtem zkoušek a studenty s mírně hodnocenými zkouškami.
Naopak výrazně diskriminuje studenty, kteří na zkoušce získali hodnocení B, C, D, E, které však v daném předmětu bylo nejlepší udělenou známkou. Systém aritmetických průměrů nemůže fungovat, jestliže vyučující mají různě posunuté známkovací stupnice. Přestaňme zavádět systémové chyby. Přestaňme srovnávat nesrovnatelné.
I když každý vyučující používá svou vlastní známkovací stupnici, předpokládáme, že studenty hodnotí objektivně. Z rozložení známek v jednotlivých předmětech můžeme tedy jednoduše zjistit, jak si určitý student vedl v porovnání s ostatními studenty daného předmětu. S touto informací můžeme nadále pracovat namísto původních známek.
Například naším cílem je ohodnotit prospěchovými stipendii ty nejlepší, nikoli studenty, které zvýhodňuje nějaký systém. Pro tento účel není nutné tvořit žebříček všech studentů. Stačí definovat kritéria, která musí splňovat nejlepší studenti. Podle nás jsou to ti, kteří opakovaně patří mezi nejlepší – v každém zapsaném předmětu dokáží získat nejlepší udělené hodnocení. Za každý takový předmět by mohl získat 1 bod. Naopak v případě, že dopadne hůře než 10 procent studentů daného předmětu, bude penalizován např. mínus pěti body. V ostatních případech by nebyly přidělovány body žádné. Výsledek studenta za dané období by pak představoval prostý součet bodů získaných z jednotlivých předmětů. Celý tento systém není o nic složitější než výpočet váženého studijního průměru a ani jeho případná aplikace do IS MU by nemusela být problematická.
Naším příspěvkem chceme především podnítit diskuzi o kritériích pro rozdělování financí ve stipendijních programech. Věříme, že studenti jednotlivých fakult MU se rádi do těchto diskuzí zapojí.
Tomáš Mozga,
student PřF, člen AS PřF a AS MU
Eva Chovancová,
studentka PřF, členka AS PřF
student PřF, člen AS PřF a AS MU
Eva Chovancová,
studentka PřF, členka AS PřF