Podle mých zkušeností nebývá na humanitně orientovaných fakultách (FF, ESF) často rozdíl v náplni předmětu, průběhu výuky a obtížnosti závěrečné písemky, ať se jí říká „zápočet“ nebo „zkouška“. Zápočtové písemky jsou někdy těžší než zkoušky. Pokud pak student píše několik takových testů během pěti dní zápočtového týdne, snadno může dojít k selhání a opravné termíny se hodí. Skutečnost, že statistika využívání opravných termínů o tom nic neví, si vysvětluji tím, že někteří učitelé nepovedené pokusy do ISu nezapisují – a upřímně řečeno neznám studenta, který by jim to zazlíval a trval na svém „enku“.
Následující názor prezentoval také Mgr. Jiří Nantl na diskusním fóru Informačního systému: „Schopný student by měl být schopen úspěšně ukončit předmět napoprvé, nejvýše napodruhé; pokud se ani poté nezdaří, jedná se zřejmě o slabého studenta a takovým nechceme dávat diplomy.“
Při pohledu na statistiky známek některých předmětů povinných na FI v prvním semestru se nabízí dojem, že se na této fakultě velmi mimořádně koncentruje smůla a/nebo slabí studenti. Například IB015 Úvod do funkcionálního programování, podzim 2004 – studentů 643, úspěšnost 76 procent, hodnocení FF 75, FFA 1, FFB 5, FFC 14, FFD 13, FFE 21, FFF 27. Studenti informatiky, které znám, nejsou ani hloupí, ani líní, intenzivně se učí, a přesto potřebují opravné pokusy, nebo dokonce musejí předmět opakovat. Pokud jde o „vyhazovací předměty“ na PřF, k obávaným patří organická chemie: C2021 Organická chemie I., jaro 2005 – 130 studentů, úspěšnost 63 procent, hodnocení FF 14, FFA 3, FFB 2, FFC 3, FFD 3, FFE 15, FFF 23. Ani jeden z těchto předmětů jsem nenavštěvovala a jsem daleka tvrzení, že by látka byla příliš obtížná nebo učitelé příliš přísní, a zajisté řada studentů skutečně přípravu podceňuje. Známka FFA u písemné zkoušky však podle mého názoru svědčí spíš o nevyrovnané obtížnosti různých zadání testu. Ze statistiky je také vidět, že nezanedbatelná část studentů na třetí pokus uspěje (54 – 8 procent, respektive 26 – 20 procent), proto druhý opravný termín má smysl.
Na rozdíl od některých vysokých škol v České republice je na MU počet druhých opravných termínů omezený, což by mělo studenty dostatečně motivovat, aby se na ně nespoléhali. Další snížení jejich počtu je podle mého názoru pouze kosmetická úprava, která kromě pobouření několika studentů na diskusním fóru jiný efekt nepřinese. Pokud chceme systémovou změnu, zrušme třetí pokusy úplně (jako například Ostravská univerzita). Obávám se však, že hlavním důsledkem každého snížení počtu třetích pokusů bude zvýšení počtu učitelů, kteří ve snaze o vstřícnost ke studentům nepovedené pokusy nepočítají.
Jana Nová,
studentka PřF a FF
studentka PřF a FF