Nový Studijní a zkušební řád MU je propracovanější než jeho předchůdci
Integrovaný Studijní a zkušební řád Masarykovy univerzity pro bakalářské, magisterské a nově také doktorské studijní programy akreditované na Masarykově univerzitě je bezpochyby náš nejdůležitější vnitřní předpis. Tato skutečnost vynikne tehdy, uvědomíme-li si, že Masarykova univerzita se před několika lety rozhodla pro jednotné studijní prostředí, kde je jenom omezené místo pro specifickou regulaci na fakultách.
Další vnitřní předpisy, jednací, volební, disciplinární a další řády univerzity i jejích fakult jsou sice též nezbytné, jejich uplatnění bývá však jednorázové, výjimečné anebo se týká omezeného počtu osob. Jen studijní a zkušební řád se uplatňuje denně vůči velkému množství lidí, vždyť tvoří rámec práce dvou tisíc pedagogů a třiceti tisíc studentů. Na Masarykově univerzitě došlo ke sjednocení vnitřního právního rámce pro studium a zkoušení před několika lety. Studijní a zkušební řád, který Akademický senát Masarykovy univerzity schválil 20. března, je již čtvrtý v pořadí. Impulsem pro jeho přípravu bylo zamítnutí návrhu autonomního studijního a zkušebního řádu Právnické fakulty „velkým“ senátem. Ten se velkou většinou přiklonil k jednotné regulaci.
Nyní uplatňovaný řád však byl kritizován. Vedení Masarykovy univerzity vyslyšelo výzvu k navržení nového kodexu. Jeho součástí se oproti minulosti stala rovněž regulace doktorského studia, které je v mnohém zvláštní, ukazuje se však, že četné aspekty jsou společné všem stupňům studia. Podobně byla do návrhu zařazena rigorózní řízení. Návrh řádu rektor Akademickému senátu MU předložil na sklonku roku 2005, kdy shodou okolností končilo funkční období tohoto voleného tělesa. Nově zvolení senátoři často zasedli v senátu poprvé a neměli zkušenosti s projednáváním předcházejících řádů. Mnohé se proto muselo opakovat.
Studijní a zkušební řád je obsáhlý předpis, obsahuje přes čtyřicet často rozsáhlých článků. Jsem rád, že Akademický senát, jemuž předsedám, jej projednal poněkud pečlivěji než dříve. Před plenárním jednáním se uskutečnilo několik setkání zástupců studentské komory s příslušnými prorektorkami, o návrhu jednala rovněž komora akademických pracovníků. Dohodnuté modifikace původního textu projednalo vedení univerzity znovu v kolegiu rektora s děkany. Zvláště soustavné zapojení děkanů a příslušných proděkanů fakult je třeba ocenit. Rozdíly ve studiu na jednotlivých fakultách a v jejich programech jsou poměrně značné. Jednotný řád musel najít všeobecnou podporu jednotlivých fakult, nemají-li tyto své vlastní studijní a zkušební řády. Návrh rektora tak postupně doznal mnohých změn. Komfort, který při tom poskytuje počítačové zpracování textů, je značný, projednávání na základě papírové korespondence by bylo zdlouhavé. Někdy to ovšem vede ke zmatku, která že se to vlastně projednává verze.
Při projednávání podobného dokumentu musejí všichni chápat, že nikdy nelze zcela uspokojit všechny zúčastněné. Spory se nutně vedou o desítkách jednotlivostí. Jsem rád, že nevyslyšené názory na tyto jednotlivosti senátoři vesměs nepovažovali za tak stěžejní, aby je přiměly k nesouhlasu s konečným návrhem. Nakonec byl řád schválen velkou většinou přítomných, pro bylo 33 ze 36 senátorů.
Ukazuje se, že opakované projednávání na různých grémiích také přispívá ke zlepšení legislativně-technické úrovně. Schválený řád, který právě Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR registrovalo (když v neformální fázi řízení navrhlo některé vesměs terminologické korektury, kterými se Akademický senát zabýval 3. dubna), je o něco přehlednější, propracovanější a soudržnější než jeho předchůdci. Věřím, že jako zlepšení se bude jevit také těm, kteří jej budou uplatňovat, tedy pedagogům, studentům a administrativám jednotlivých fakult. Těm jako všeobecný rámec ponechává určitý prostor pro upřesnění vlastním vnitřním předpisem, jenž však nemůže nahradit univerzitní standard.
