Akademická sféra vzdělává a vychovává budoucí politiky, manažery, odborníky, vědce a umělce. Všichni tito lidé se v budoucnu mohou podílet na rozhodování o dalším směřování „svých“ firem a organizací či celé společnosti. Jejich postoje mohou ovlivnit mnoho lidí, se kterými přijdou během své profesní dráhy do styku. Dá se tedy předpokládat, že pokud během svého studia na vysoké škole budou považovat za normální a běžné chovat se šetrně k životnímu prostředí a uvědomovat si dopady své činnosti na něj, budou tyto návyky a postoje účinně přenášet i do okolní společnosti.
Šetrná opatření
Co si vlastně představit pod environmentálně příznivými opatřeními, která jsou v rámci projektu prosazována? Nejedná se o mnohdy obávaný „návrat do jeskyně“, ale naopak je kladen důraz na uplatnění nových vědeckých a technických poznatků. Nejdůležitější oblastí je energie. Klíčová je zejména výroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů, dále pak snaha šetřit energiemi zvyšováním efektivity výroby, zavádění úsporných spotřebičů, regulace vytápění, energetické audity, nízkoenergetické rekonstrukce a nová výstavba.
Odpadové hospodářství je dalším důležitým tématem. Prevence vzniku odpadů a jejich důsledné třídění či recyklace by měla být na univerzitách standardem. Další oblastí je doprava. Dostatečná obslužnost univerzity hromadnými dopravními prostředky, stojany na jízdní kola a kolárna či například služební auta na plyn mohou být také jedním z příspěvků k udržitelnosti kvality životního prostředí. Koleje a menzy mohou zavádět opatření na snížení spotřeby vody a energie či dokonce začít používat nějaké BIO suroviny. Ani environmentální management není již jen výsadou komerčních firem.
Zahraniční inspirace
Projekt Zelená univerzita je založen částečně na inspiraci ze zahraničí. Univerzity v Evropě se s tématem životního prostředí potýkají různě. Někde mají strategie trvalé udržitelnosti, někde se dali systémovou cestou environmentálního managementu. Část univerzit má přímo zaměstnance či oddělení zabývající se tímto tématem. V Německu existují zastřešující organizace propojující jedince, projekty a školy s tímto zaměřením. Prvotní impuls a hnací síla těchto opatření jsou také různé. Někdy se jedná o studentskou iniciativu, jindy o aktivitu iniciovanou zaměstnanci či vedením.
Aktivity na MU
Masarykova univerzita má například největší solární elektrárnu v ČR. Jedná se bezpochyby o hodnotný příspěvek v boji se změnami klimatu a zároveň snad i nakročení k dalším environmentálně příznivým změnám na univerzitě.
Na naší alma mater také před nedávnem vznikla skupinka studentů složená ze zástupců z většiny fakult. Tato skupinka si bere za své výše popsané cíle a ráda by rozvinula celouniverzitní diskusi a přispěla k zavádění zmiňovaných environmentálních opatření. V současné době se věnuje zjišťování situace a hledání pozitivních příkladů na jednotlivých fakultách.
V Hradci Králové již projekt běží
V Česku se vysoké školy tímto tématem zatím příliš nezabývají. „Ekologické cítění“ studentů i akademických pracovníků bývá většinou uspokojeno několika kontejnery na tříděný odpad, a ani toto není samozřejmostí všude. Systematicky se tím začala v poslední době zabývat Univerzita Hradec Králové (UHK). Letos v březnu na univerzitě proběhl tzv. Zelený týden, který propagoval projekt Zelená univerzita, schválený vedením UHK. Projekt si kl ade za cíl zavést vybrané aspekty trvale udržitelného rozvoje do života univerzity. Prvními aktivitami je postupné zavedení recyklovaného papíru do běžného kancelářského provozu všech pracovišť univerzity a důsledná separace odpadu. Smyslem kampaně Zelený týden bylo přesvědčit studenty a zaměstnance, že je možné a normální zohlednit tyto aspekty v každodenním životě, profesním i osobním.
Jiří Jeřábek,
student FSS
student FSS