V naprosté většině případů skládají tito uchazeči přijímací testy ve Středisku pro pomoc studentům se specifickými nároky, a to jedním z mnoha alternativních postupů: elektronická verze testu může být přizpůsobena práci s digitální lupou, s výstupem hlasovým, na hmatový displej, pro práci se speciálním typem klávesnice či myši, zadání lze také tlumočit do českého znakového jazyka. Nikdy ale nedochází k vypuštění některé části zkoušky nebo zkoušky celé, přestože na řadě jiných českých univerzit je tento pro uchazeče lákavější postup uplatňován.
Zájem o speciálně upravené testy je veliký. Počátkem podzimního semestru 2006 bylo na MU zapsáno osmdesát čtyři studentů s těžkým zrakovým postižením, padesát dva s těžkým postižením sluchovým a dvacet osm s postižením pohybovým.
Práce s hmatovou mapou. Foto Petr Peňáz.
V českých podmínkách je MU jedinou školou, na níž platí směrnice rektora pro uplatňování specifických nároků, která definuje zodpovědnost za komunikaci s postiženým studentem jako primární úkol školy počínaje okamžikem, kdy byl v rámci přijímacího řízení jako nárok uznán. Jestliže MU pokládá za potřebné mít pro běžné studenty vlastní knihovny, nemůže v případě nevidomých ponechat na jejich soukromé iniciativě, jak se k textům dostanou. Jestliže má MU za svůj úkol investovat do zvukotechniky velkých poslucháren, je analogicky úkolem jejím, nikoli studenta, zajistit tlumočení přednášky, mezi jejímiž registrovanými účastníky je osoba, o níž škola ví, že je neslyšící.
MU tedy založila vlastní knihovnu a vlastní elektronické a hmatové vydavatelství publikací pro smyslově postižené studenty vysokých škol. Materiály vydávané přímo na MU jsou do této knihovny po nezbytné adaptaci povinně ukládány v elektronické kopii. MU má také vlastní studovny s nepřetržitým provozem pro studenty s postižením. Zpráva o rozšíření této části služeb díky daru IBM vyšla v říjnovém čísle muni.cz.
Na univerzitě funguje také tlumočnický dispečink. Se čtyřmi interními tlumočníky, desítkou externích tlumočníků a zapisovatelů je jednou z největších institucí tohoto druhu v ČR. Pro nácvik bezbariérových tras a prostorovou orientaci zrakově postižených či pro řešení komunikačních problémů při ubytování či stravování existuje dispečink osobní asistence. MU předem nevymezuje, na který obor si může postižený uchazeč podat přihlášku, díky čemuž dosáhla jedné z nejpestřejších oborových skladeb postižených uchazečů vůbec. Někteří ze sto padesáti řádných studentů se specifickými nároky studují i více oborů, proto se v součtu jedná o stovky předmětů a tisíce publikací a komunikačních situací.
Nemalý je objem výuky, kterou středisko nejenom financuje, ale přímo organizuje ve vlastní režii. V oblasti denního studia je to především jazyková výuka sluchově postižených, ještě bohatší je škála kurzů celoživotního vzdělávání smyslově postižených. Díky těmto svým zkušenostem získalo středisko dotaci Evropského sociálního fondu a MŠMT na dva rozsáhlé integrační projekty, jejichž výstupem jsou speciální kurzy pro studenty vysokých i středních škol.
Masarykova univerzita si také od začátku uvědomuje, že svůj úkol nemůže splnit, bude-li integrační politiku vyvíjet pouze na své půdě. Její elektronická knihovna je proto veřejně přístupná, hmatové publikace si může zakoupit kdokoli. MU také vyvinula a běžně distribuuje technologii kombinující digitální záznam přirozeného hlasu se záznamem textu do jediného elektronického dokumentu, tzv. hybridní knihy, u níž si uživatel sám volí techniku výstupu (přirozený hlas, elektronický hlas, hmat).
V neposlední řadě univerzita pravidelně zajišťuje účast nejen svých, ale i středoškolských studentů na mezinárodních setkáních a kurzech pro studenty s postižením, účast na výstavách a expozicích pro zrakově postižené nebo na sportovních akcích, jakou byl letní horolezecký výstup nevidomých na řecký Olymp.
Pokud jde o pracovní uplatnění absolventů s postižením, otvírají se díky smlouvě s IBM nová pracovní místa pro absolventy se znalostí angličtiny a dostatečnou počítačovou gramotností přímo v brněnském dodavatelském centru IBM. Firem s tímto zájmem je více.
Položím-li si současně otázku, co Masarykova univerzita svým studentům s postižením naopak dluží, je to náročnost jako základ partnerství. Předsudek některých učitelů vůči studentům s postižením se projevuje tím, že nedokáží současně nabídnout nestandardní technologii práce a nadstandardní čas, a přitom ve výsledku trvat na svém. Univerzita si sice zvyká na studenty s postižením v posluchárnách a na chodbách, ale nejedná s nimi jako s potenciálními doktorandy a nositeli grantů (a spravedlivě uveďme, že sami postižení studenti se tak často nechovají). Aniž by si to uvědomovala, připravuje se o výsledek vlastní práce tím, že spolupráci s postiženými nechápe jako intelektuální výzvu a prestižní úkol (včetně nutnosti rozejít se s těmi, kdo ho nesplní), nýbrž spíše jako charitu. Věřme, že to spraví čas. Když počátkem 20. století přibývalo na univerzitách žen, chovala se většina učitelů podobně: neviděli v nich své budoucí nástupce a svou konkurenci, nýbrž bytosti bez profesní perspektivy, trávící studiem čas mezi maturitou a založením rodiny. Celé století padlo na překonávání tohoto pocitu. Profesní emancipovanost těch, kdo jsou handicapováni jinak než pohlavím, si jistě vyžádá dobu přinejmenším stejnou.
Petr Peňáz,
ředitel Střediska pro pomoc studentům
se specifickými nároky