Mgr. Jiří Glozar
je doktorandem na katedře matematiky PřF MU, ve středisku Teiresiás působí od roku 2003, kde vyučuje matematické a informatické předměty pro neslyšící.
Vyučujete matematiku pro neslyšící. Jak taková výuka probíhá?
Sluchový handicap neznamená jen to, že student neslyší, ale také to, že je v menší či větší míře, ale má také vliv na jeho abstraktní myšlení a způsob chápání abstraktních pojmů. Proto je potřeba mu věnovat mnohem více času a výuku postavit spíše než na teorii na konkrétních příkladech a jejich řešení.
Čím se liší neslyšící studenti od těch zdravých? Jsou vnímavější na určité podněty?
Vzhledem k tomu, že je většina jejich komunikace založena na znakovém jazyce, jsou mnohem vnímavější ke gestům, mimice tváře, zkrátka k emocionálnímu rozpoložení mluvčího. Díky tomu možná rychleji než kdokoliv jiný poznají, že právě dnes nejste ve své kůži, že nemáte svůj den.
Jak vám osobně vyhovuje výuka pro neslyšící? Čím se liší od klasické přednášky?
Rád učím neslyšící. Ne snad, že bych slyšící učil nerad. Zdá se mi jen, že s ohledem na to, kolik času a trpělivosti je potřeba, aby neslyšící pronikl do tajů matematiky, mám z jejich úspěchů větší radost, větší pocit naplnění, než je tomu u běžných studentů. Výuka neslyšících je také, vzhledem k jejich menšímu počtu, mnohem komornější. Vztah mezi učitelem a studentem je tak mnohem intenzivnější.
Bc. Tomáš Sklenák
vystudoval informatiku na Ostravské univerzitě. V současné době pokračuje v informatice v magisterském cyklu na FI MU, ve středisku Teiresiás pracuje jako tlumočník do znakového jazyka. Sám je částečně sluchově handicapovaný.
V čem spočívá vaše práce ve středisku?
Tlumočím asi dvacet hodin týdně. Překládám běžnou individuální výuku na Fakultě informatiky MU. Existuje univerzální znaková řeč, konkrétní úpravy se však liší nejen mezi státy, ale také například mezi městy. Jednou jsem zastupoval tlumočníka na Právnické fakultě a byla to katastrofa… Snažíme se proto, aby vždy tlumočil člověk, který danou problematiku vystudoval nebo jí rozumí. Daří se to například na Pedagogické fakultě, horší je to s lékařskými nebo chemickými obory.
Jak složité je tlumočit informatiku?
Když jsem sem nastoupil, zcela nám chyběly znaky pro informatickou terminologii. Postupem času tyto termíny vytváříme, za poslední rok jsme zpracovali na čtyři sta odborných pojmů. Vymyslet jeden znak trvá asi dvacet minut. Výstupem projektu se stane DVD se znaky pro další střediska pracující s informatikou pro neslyšící, například v Praze a Ostravě.
Mgr. Michaela Hanousková
pracuje jako vedoucí knihovního a vydavatelského oddělení Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky. Vystudovala klasickou řečtinu a novořečtinu pod vedením současného ředitele Teiresia PhDr. Petra Peňáze.
Vedete knihovnu v Teiresiásu. Co Vaše práce obnáší?
Mám na starosti jednak knihovnu, kde obstarávám elektronické a hmatové verze titulů pro nevidomé, a dále vydavatelství. Směrnice rektora říká, že veškeré publikace vydané edičními středisky nebo jednotlivými osobami na MU by měly mít svou elektronickou kopii u nás v knihovně. My, pokud je ze strany nevidomých o danou publikaci zájem, tuto kopii dále upravujeme. Dokumentu se musí dát taková podoba, aby s ní nevidomý mohl pracovat – musí se zrušit veškerá nadbytečná grafika, odstraní se většina formátů, tabulek a text se dále strukturuje pro potřeby nevidomých. Při těchto úpravách se nedotýkáme autorských práv, protože v příslušném zákoně je odstavec, který úpravu textu pro nevidomé umožňuje bez dalších povolení.
Umíte číst Brailleovo písmo? Jak rychle je možné toto písmo číst?
Naučit se českou verzi Brailleova písma je úkol na odpoledne (nemluvím teď o transkripčních pravidlech). Samozřejmě nečtu poslepu, znaky vidím a vím, co který znamená. Občas zkouším číst poslepu, můj hmat ale není tak vyvinutý, abych četla rychle a bez chyb. Je-li ale člověk nevidomý od narození, nepoznáte rozdíl oproti čtení očima.