Téma

Digitalizace odstartovala novou éru, jež jednu otevírá zásadní otázku: Stane se soukromí přežitkem?

Přechod od totality k demokracii se v českých zemích odehrál poměrně mírumilovně. V Gruzii to štěstí neměli.

Gruzie slaví dvacáté výročí od nabytí samostatnosti. Situace v dnešní Gruzii, ale k oslavám příliš nevybízí.

Pod tlakem pohodlnosti lidé neuvědomovaně přicházejí o stále větší část soukromí.

V krátkém časovém úseku změnilo místo svého bydliště kolem pěti milionů lidí. Jaké byly důsledky?

Rozhovor s historikem Adrianem von Arburgem o příčinách a důsledcích poválečných přesunů obyvatel.

Skutečný dialog nad argumenty nahradily dva stejně nedůvěryhodné monology.

V červnu 2009 protestovali aktivisté Greenpeace proti plánované rekonstrukci prunéřovské uhelné elektrárny. Oxid uhličitý zabíjí, převážně v rozvojových zemích, více než 60 lidí ročně z jednoho gigawattu uhelné elektrárny, tvrdí aktivisté. Jestliže tedy v roce 1978 Rakousko nespustilo téměř hotovou jadernou elektrárnu Zwentendorf a posléze ji nahradilo uhelnou, následkem této demokratické volby by dle Greenpeace dodnes zemřelo 1 500 lidí.

Zemětřesení, která způsobila požár v jaderné elektrárně Onagawa a selhání chladicího systému v elektrárně Fukušima v severovýchodním Japonsku, oživila ve světě debatu o jaderné energetice. V řadě zemí a mezi nimi i v sousedním Německu to vedlo k odklonu politických představitelů od tohoto typu zdroje elektřiny. V Česku naproti tomu podle průzkumů veřejného mínění jadernou energii podporuje kolem 70 procent obyvatel. Měli by i Češi v kontextu havárie uvažovat o změnách?

Nespokojenost se stávajícími vůdci, nezaměstnanost a špatná ekonomická situace. To jsou některé z příčin, které způsobily současné nepokoje v blízkovýchodních zemích. Na nich se odborníci shodují. Ale co se bude dít dál? To se podle specialisty na Blízký východ Marka Čejky z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity nedá dnes odhadnout. „Bude trvat dva tři roky, možná i déle, než bude možné vysledovat, jaký vliv mají dnešní demonstrace a změny na vnitřní vývoj, ale i na vztahy dotčených zemí navzájem a postoj k Evropě a Spojeným státům,“ říká.

Občanské nepokoje, které otřásají zejména arabskými státy, otřásly i některými hluboce zakořeněnými předsudky euroatlantické společnosti o Arabech. Vlády západních zemí by nyní měly vynaložit úsilí na reflexi probíhajících událostí a přehodnocení svých zahraničních politik vůči tomuto regionu. Jaké poznatky arabské bouře přinesly?

Konec éry prezidentů v Tunisku a Egyptě a další nepokoje v zemích Blízkého východu označují někteří pozorovatelé za zásadní okamžik v dějinách arabských států. Co se vlastně stalo? Nastupující mladá generace se začala dožadovat adekvátního místa ve společnosti, hospodářství i v politice a otřásla autoritou zavedených diktátorů. Příčiny současné situace je možné hledat před desítkami let.