Voda – fenomén, bez něhož by nebyl život, a současně determinující i limitující faktor rozvoje společnosti. Význam a nepostradatelnost vody si v běžném životě mnohdy ani neuvědomujeme. Teprve její nedostatek nebo i úplná absence a na druhé straně občasný nadbytek nám připomenou její důležitost. Přitom oba extrémy mají významné environmentální i ekonomické dopady.
Nabízí se tedy otázka: Je vody dostatek? Odpověď není jednoznačná. Asi 71 % povrchu Země pokrývají moře a oceány, což představuje více než 1,3 miliardy krychlových kilometrů vody. Bohužel je tato voda pro člověka téměř nepoužitelná. Sladká voda na pevnině, která tvoří necelá tři procenta veškeré vody na Zemi, v celkovém odhadovaném objemu 40,3 milionů km3, je zhruba ze 79,4 % vázána v ledovcích, 0,7 % tvoří povrchové toky a jezera a asi 19,9 % je voda podpovrchová.
Je to hodně nebo málo? Problémem při hledání odpovědi je časová proměnlivost a prostorová nerovnoměrnost kvalitních vodních zdrojů. Rozsáhlé oblasti světa (především východní Afrika) trpí nedostatkem vody, přičemž dostatečný přístup k pitné vodě je definován jako dostupnost nejméně 20 litrů vody na osobu denně ze zdroje vzdáleného do jednoho kilometru. Světová zdravotnická organizace např. uvádí, že kolem 80 % všech chorob a 33 % všech úmrtí v rozvojových zemích má souvislost s nedostatkem kvalitní vody.
Příčiny nedostatku vody, která je dostatečně kvalitní, lze spatřovat v kolísání a změnách klimatu a s tím spojených změnách srážkové aktivity. Dalším důvodem je zmenšování retenční schopnosti půdy v důsledku intenzivní zástavby a odlesňování. Dále je to zvyšující se náročnost průmyslu a zemědělství a rostoucí spotřeba vody v důsledku růstu populace.
A nesmíme také zapomínat na zvyšující se kontaminaci, která podstatnou měrou snižuje kvalitu a tím i objem využitelných zdrojů. V odborných publikacích se proto začaly objevovat pojmy jako vodní krize, vodní stres, virtuální voda nebo vodní stopa.
Situace v Česku je v tomto směru relativně příznivá. Kvalitní pitnou vodou je u nás zásobeno téměř 88 % obyvatel. V posledních letech dochází ke snížení odběrů v zemědělství i v průmyslu a klesá i komunální spotřeba. Přes určité úspěchy však zůstává problémem znečištění, devastace lesních porostů, necitlivé hospodaření na půdě, likvidace mokřadů a velkoplošné meliorace. Naše území je přitom vzhledem k procesům doplňování zásob podzemních vod poměrně citlivé na projevy dlouhotrvajícího sucha.
Kvalitní pitné vody tedy rozhodně není nazbyt a je nutné chránit její zdroje a usilovat o jejich efektivní a racionální využití. Odborníci proto začali formulovat a přijímat řadu legislativních opatření. Kromě institucí na národních úrovních vznikla i řada mezinárodních a nevládních organizací, které se snaží vodohospodářskou problematiku efektivně řídit a usměrňovat.
Ke zpopularizování zájmu o toto téma přispělo i vyhlášení Světového dne vody, který byl v roce 1992 na konferenci OSN v brazilském Rio de Janeiru stanoven na 22. březen. Je nanejvýš dobré, že jsou při této příležitosti na celém světě pořádány informační akce o významu vody pro lidstvo a ekosystémy.
Autor působí v Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty MU.
