Vědecká komunikace se nachází ve vážných problémech. K těm nejkritičtějším patří omezená dostupnost (k výsledkům bádání mají přístup většinou jen předplatitelé vědeckých časopisů) a trvale rostoucí cena (ta se stala neudržitelnou již i pro nejbohatší univerzity, viz Harvardské Memorandum).
Řešením těchto problémů by mohl být Open Access (OA) – okamžitý a neomezený přístup k online verzím vědeckých publikací dostupný pro kohokoliv. Přestože hnutí OA má za sebou již deset let existence a jeho podpora trvale roste, konečný cíl, kterým je plná dostupnost vědeckých informací v OA, je ještě daleko a cesta k němu je trnitá.
V polovině června letošního roku byla zveřejněna zpráva komise pod vedením Dame Janet Finchové (profesorky sociologie Manchesterské univerzity), vyžádaná britskou vládou. Komise měla zmapovat situaci a navrhnout vládě doporučení pro radikální rozšíření dostupnosti vědeckých poznatků z veřejně financovaného výzkumu ve Velké Británii. Zveřejněná zpráva vyvolala velký ohlas.
Světový tisk vylíčil růžovou budoucnost, kdy do dvou let budou všechny výsledky britského výzkumu dostupné volně komukoliv, a také britská vláda zprávu pochválila. Ne tak již velká část zastánců a propagátorů hnutí Open Access. Mnozí jsou dokonce přesvědčeni, že léčba navržená komisí prof. Finchové žádné zlepšení nepřinese a situaci může naopak ještě zhoršit.
Hlavní výtky oponentů pramení z přesvědčení, že doporučení komise hájí spíše zájmy komerčních vydavatelů než vědců a uživatelů, neřeší problém neudržitelných cen za vědecké informace a oslabuje přístupy k OA prosazované doposud akademickou komunitou.
Jako v podstatě jediný nástroj pro rozšíření dostupnosti informací prosazuje komise tzv. gold OA, tj. OA časopisy, které jsou uživatelům volně dostupné online a financují je obvykle autoři formou poplatku za článek (v současnosti se pohybuje kolem 1 000–3 000 USD za jeden článek). Náklady na autorské poplatky by měly jít již z tak napjatých výzkumných rozpočtů britských univerzit.
Přístup označovaný jako green OA (autor uloží článek publikovaný v časopise do repozitáře své mateřské instituce, kde je online volně přístupný všem uživatelům), který je cenově mnohem efektivnější a v současnosti je převažujícím zdrojem informací v OA, komise opomíjí a přisuzuje mu jen podpůrnou roli v oblasti vědeckých dat a šedé literatury. Velká Británie přitom patří ke světovým lídrům v green OA a zveřejňuje jeho prostřednictvím již dnes kolem 40 % své roční vědecké produkce.
Navzdory všem výhradám může iniciativa britské vlády znamenat významný impuls pro zásadní pokrok ve změně dnes již nevyhovujících modelů zpřístupňování vědecké literatury. Důležité bude, nakolik se podaří sladit doporučení komise Finchové s osvědčenými OA postupy a dalšími významnými mezinárodními aktivitami na tomto poli, jako je např. podpora open access v novém rámcovém programu EU pro výzkum a inovace HORIZON 2020.
Autor působí jako ředitel Ústavu výpočetní techniky MU.
