Filozofické divadlo představuje skutečně netradiční, i když na první pohled možná širšímu publiku ne zcela přístupnou zábavu. Jedná se však na amatérské úrovni o velmi pozoruhodné divadlo. „Ještě jsem se nedoslechl o žádném podobném spolku jako jsem my,“ uvedl zakládající člen divadla Josef Petrželka. „Určitě jsme jediné divadlo, které soustavně a systematicky zpracovává filozofické problémy, a to ještě způsobem, který není zcela didaktický. Snažíme se pomocí filozofie hlavně pobavit,“ dodal Petrželka.
Netradiční divadelní soubor, Kočovná filozofická divadelní společnost, sestávající z učitelů a studentů převážně z Katedry filozofie Filozofické fakulty, se děkuje po úspěšné repríze představení Filosof(ie) a žena. Foto: Pavel Cetl.
Původní myšlenka, která provázela vznik divadla v roce 1999, spočívala hlavně v doplnění výuky a poprvé se hrálo jenom v rámci hodiny. Další představení se však konalo veřejně v aule Filozofické fakulty a od té doby divadlo vystupovalo například na Staré radnici, v Divadelním studiu V, na Flédě a ukázalo se i mimo Brno na zámku v Lanškrouně, ve Znojmě nebo v Blansku.
S výjimkou právě hry Filozof(ie) a žena vznikaly texty původních her vždy přímo pro účely hry. Ani tento kus však není zcela převzatý. „Jedná se o zpracování čtyř příběhů z takové odlehčené knihy profesora Jiřího Cetla pod názvem Ale vždyť to byli filozofové,“ řekl Petrželka. „Autoři našich her jsou ale vždycky různí. Někoho něco napadne, tak to napíše. Něco napsali studenti, něco profesoři. Podmínkou ale je, že musí jít o filozofické téma,“ upřesnil divadelník.
Hry filozofů jsou skutečně pokusem se na filozofii podívat s odstupem a humorným zlehčením. Přestože herecké výkony třeba nemusejí být vždy špičkové, témata jsou velice zábavně podána tak, že neztrácejí atraktivitu ani pro širší publikum, aniž by přišly o hlubší přesahy.
Stávající soubor by měl na jaře přijít s vlastní autorskou hrou. Nastupující generace studentů nižších ročníků však sama připravuje hru pod názvem Mouchy, dramatickou parafrázi Orestei existencialního filozofa Jeana-Paula Sartra. Je tedy naděje, že by jarní semestr mohla příjemně uzavírat hned dvě dramata s filozofickým nádechem.