„Přestože byl festival plánován přibližně půl roku dopředu, právě úmrtí Miloševiče výrazně ovlivnilo můj původní dramatický záměr a do festivalu jsem aktuálně zařadil více filmů s miloševičovskou tematikou,“ uvedl specialista na kinematografii Balkánu a dramaturg festivalu Enes Mustafović. ¨
Ačkoli nosným tématem festivalu byl rozpad Jugoslávie po roce 1990, temné období vlády Slobodana Miloševiče a proměny srbské společnosti posledních patnácti let, přehlídka filmů měla ukázat, že Srbsko je i přes spoustu politických problémů zajímavá země s bohatou kulturní tradicí.
Během tří dnů festivalu mohli diváci zhlédnout dvanáct snímků z širokého spektra žánrů. Zastoupeny byly komedie, melodramata, dramata, horory i akční filmy. Největší zájem veřejnosti upoutalo drama Gorana Paskaljeviče Bure baruta (Sud prachu), mozaika příběhů, které za jeden den zahlédl a prožil mladý taxikář, která situována do Bělehradu poloviny devadesátých let. Divácky úspěšná byla také úvodní projekce festivalu, dokumentární drama absolventa pražské FAMU Gorana Markoviče Kordon, vyprávějící o politických procesech za vlády Slobodana Miloševiče z devadesátých let. Zájem i pobavení vzbudily komedie Mala noćna muzika (Malá noční hudba) Dejana Zečeviče a Mrtav 'ladan (Mrtvý a ledový) Milorada Milinkoviče.
Cyklus filmových projekcí se konal pod záštitou Společnosti přátel jižních Slovanů v České republice, kterou vede makedonista, balkanista a slavista, profesor Ústavu Slavistiky Masarykovy univerzity v Brně, Ivan Dorovský. Cílem organizátorů festivalu je přesunout jej v příštích letech do klasických kamenných kin nejen v Brně, ale i v dalších městech České republiky. „Festival v příštím roce jednoznačně chceme rozšířit nad rámec fakulty a zpřístupnit ho celé české veřejnosti,“ řekl Mustafović. „S tím se samozřejmě pojí značné finanční náklady, proto se budeme opírat nejen o Velvyslanectví Srbska a Černé hory v České republice a o ministerstvo kultury, ale očekáváme také podporu od podnikatelů srbského původu, kteří žijí v Česku,“ dodal.
S rozšířením festivalu by chtěli organizátoři také zajistit k filmům české či anglické titulky nebo simultánní překlad. Na Dnech srbského filmu 2006 se totiž nepodařilo z finančních důvodů zabezpečit pro všechny filmy titulky či překlad, a tak měli diváci z neslavistických oborů potíže s porozuměním. „Srbština je sice češtině příbuzný jazyk, ale přesto český divák nemůže pochopit všechny souvislosti. První ročník festivalu ukázal, že je zde o srbské filmy zájem, a proto se samozřejmě pokusíme zajistit, aby filmům rozuměla opravdu široká veřejnost,“ vysvětlil Mustafović.