Když přijel Michal Krčmář před čtyřmi lety po olympiádě v Soči na fakultu na besedu s biatlonovou reprezentací, seděl před zaplněnou tělocvičnou jako student a sportovní naděje do budoucna. Až se do školy vrátí po letošní olympiádě, bude to v pozici stříbrného medailisty. S návratem přitom absolvent trenérství počítá určitě.
Před startem olympiády Krčmář nepatřil mezi ty, u kterých by se s medailovým úspěchem počítalo. Stříbrem na sprinterské trati překvapil sebe i fanoušky. Zajel nejpovedenější závod kariéry.
„Zůstanou mi na to vzpomínky obrovské euforie. Když jsem dojel do cíle, říkal jsem si, že to byl slušný závod, ale nenapadlo mě, že bych mohl skončit na medailové pozici. Pak ale dojížděli ostatní soupeři a za mnou přibíhali členové našeho realizačního týmu, tak mi došlo, že jsem to dotáhl až na stříbro. Dojetí mě úplně přemohlo,“ vrátil se Krčmář k nejhezčím chvílím své dosavadní kariéry.
Zisk olympijského stříbra s sebou přinesl spoustu pozornosti od fanoušků i novinářů a třeba velká veřejná přivítání s příznivci ve Vrchlabí nebo Jablonci nad Nisou. Samé situace, se kterými doteď neměl moc zkušenost. „Strašně mě těší, když za mnou někdo přijde a řekne mi, že měl díky mně krásný zážitek z olympiády nebo že jsem mu vylepšil den. Je to moc příjemný pocit,“ vzpomínal na první dny po návratu z her Krčmář.
Že by mu úspěch změnil přípravu nebo pohled na život, to se prý nestane. Ostatně ani za ty čtyři roky se toho prý navenek zase tolik nezměnilo. To spíš uvnitř jeho hlavy.
„Hlavně se zprofesionalizoval můj přístup ke sportu, mnohem víc dbám na detaily a řeším daleko víc věcí na sobě i kolem sebe. Trénink nebo fyzickou přípravu jsem měl podobnou jako před Soči, ale asi jsem se zlepšil hlavně v tom, že jsem trénink dokázal líp vstřebávat, a tak se posunovat,“ zamyslel se nad tím, co ho k úspěchu dovedlo.
Žádnou velkou oslavu Krčmář zatím nepodniknul, čekají ho ještě poslední závody světového poháru. I když ten v Rusku Češi vynechají. Biatlonová reprezentace se tak rozhodla kvůli dlouhodobým problémům Rusů s dopingem. „Hodně se to prezentuje jako bojkot Česka jako země, ale osobně jsem sám rád za to, že tam nejedeme,“ přiznal Krčmář.
Když s ním nápad konzultoval reprezentační trenér, hned reagoval, že s myšlenkou závod vynechat souhlasí. „Sám mám trochu obavy z toho, že když Rusové dokázali manipulovat s dopingovými vzorky v Soči, mohli by s nimi manipulovat i tady a nemuseli by to být jen jejich sportovci. Neříkám, že se to stane, ale kdyby ano, člověk už pak nikomu nic nevysvětlí a já nechci kariéru riskovat,“ líčil svoje pocity Krčmář.
Ruští sportovci kvůli laxnímu přístupu své země k řešení dopingového problému na olympiádě v Pchjongčchangu nakonec startovali pod neutrální vlajkou. I pro jejich soupeře to byla zvláštní situace. „S jejich závodníky se normálně zdravíme, necítím vůči nim žádnou zášť. Mě to na jednu stranu mrzí, pořád si myslím, že to není problém sportovců jako jednotlivců, ale spíš Ruska a systému, jaký je v jejich sportu nastavený,“ komentoval situaci absolvent fakulty sportovních studií.
Mimochodem jen u absolvování bakalářského studia by u Krčmáře nemělo zůstat. Stejně jako má plán nenechat se olympijským úspěchem změnit osobnostně, nebude měnit ani svoje studijní plány. Po konci bakalářského studia si udělal kvůli přípravě na olympiádu přestávku, teď si chce ale podat přihlášku do magisterského studia a na fakultě sportovních studií pokračovat. Jen se bude trochu specializovat. Rád by se dostal na kondiční trenérství.