Úplně poprvé je letos na programu Českých akademických her, které tento týden hostí Masarykova univerzita, vzpírání. Tradiční sport, který stál v minulých letech dost v pozadí, se poslední měsíce zase dere do centra pozornosti. Na Muni hlavně díky doktorandce Tereze Králové a jejímu partnerovi ve škole i v životě Jiřímu Gasiorovi.
Na palubovce v míčové hale Fakulty sportovních studií MU se standardně hraje kde co. Prohánějí se tam hráči národní basketbalové ligy, studenti tam chodí na další míčové sporty a se soupeři se tady střetávají i extraligoví badmintonisté. Když sem ale o víkendu organizátoři her začali tahat těžké vzpěračské kotouče, bylo to premiéra.
„Ještě v pátek se mě předseda organizačního výboru her Jiří Nykodým dost podezřívavě ptal, jestli se kvůli tomu nepropadne podlaha v hale. Říkal mi, že je rád, že vzpěračské závody budou, ale že se nesmí nic stát, protože hned další den jsou v hale další sporty,“ popsala se smíchem Králová. Ano, v týdnu už se smíchem, protože věděla, že se podlaze nic nestalo a všechno proběhlo, jak mělo.
Spolu s přítelem Jiřím o pořádání vzpěračské soutěže moc stáli. A nejen kvůli tomu, že jsou aktuální mistři republiky v tomto sportu. Namotivovalo je to, že loni se vzpírání dostalo i na program letní světové univerziády, a pak také to, že na fakultě se vzpírání stalo důležitou součástí výuky kondičních trenérů.
„Chytila se tady toho spousta lidí. Přijde mi, že zažíváme neuvěřitelný boom, tak i proto jsme navíc jako součást her zorganizovali konferenci o vzpírání a kondiční přípravě v silových sportech,“ podotkla Králová, která by časem do Brna ráda dostala i výuku budoucích trenérů tohoto sportu, protože doteď je to především pražská doména.
„Třeba atletika je velká, věnuje se jí spousta lidí, má perfektní strukturu i financování. Ve vzpírání nám tohle chybí, nové trenéry budeme ještě potřebovat také kvůli tomu, že i pro silový trénink jiných sportovců jsou nejlepší právě vzpěračské cviky,“ doplnila Králová,
Ví, o čem mluví, sama vzpírání kombinuje s atletickým hodem kladivem, který je pořád její prioritou. Na letošních Českých akademických hrách ale neukázala úplně to nejlepší, co umí. V kladivářském závodě skončila druhá. „Všechnu svoji energii jsem dala to nedělního vzpěračského závodu a do organizace soutěže samotné, takže se to projevilo,“ podotkla žena, která skončila druhá i ve své vzpěračské kategorii nad 63 kilogramů.
To jejímu příteli Gasiorovi se dařilo o něco lépe. Opanoval svoji soutěž mužů ve váhové kategorii nad 94 kilogramů, přičemž získal ve dvojboji 320 bodů za zvednutých 180 a 140 kilogramů.
Zatímco plány jeho přítelkyně směřují spíš manažerským směrem a k trénování, on sní sen o osobním rekordu a hlavně nominaci na letní olympijské hry. „V nejbližší době bych chtěl hlavně konečně zvednout 200 kilo. Začínám se blížit, aktuální rekord je 195, ale pak už bolí každé kilo naložené navíc a jde to pomalu. Ne kvůli tomu, že bych neměl sílu, ale člověk si to zkrátka musí přenastavit v hlavě,“ popsal student druhého ročníku trenérství.
Ke studiu na Fakultě sportovních studií MU ho pošťouchla právě přítelkyně Tereza, takže teď oba chodí na stejnou školu a zároveň závodí ve stejném sportu. Náročné? Pro tenhle sportovní pár vůbec. Oba se shodují, že jim to funguje právě díky tomu, že mají jeden pro druhého pochopení, když se potřebuje jeden nebo druhý soustředit na náročné části přípravy.