Možné je to až do konce srpna, do kdy je otevřený sběr žádostí o sportovní stipendia ministerstva školství, která mají pomoct těm, kteří zároveň myslí na svoji budoucí kariéru.
Stipendia jsou určená sportovcům ve věku 18 až 26 let, kteří jsou studenty Masarykovy univerzity, českými občany a závodí na výkonnostní nebo vrcholové úrovni, a přitom nejsou zařazeni v jiném resortním sportovním středisku (pod ministerstvem vnitra nebo obrany). Podle toho, o jak vysokou úroveň jde, se můžou dostat k částkám od pěti do 15 tisíc měsíčně.
O stipendia, která se budou posílat jednorázově na konci kalendářního roku, je možné žádat prostřednictvím dotazníku. Žádosti o podporu na další kalendářní rok se začnou sbírat v říjnu.
„Jako Masarykova univerzita jsme od ministerstva získali možnost pomoct tento rok 44 sportovcům. V první fázi splnilo podmínky 36 uchazečů a teď obsazujeme posledních osm míst,“ uvedl Martin Zvonař, koordinátor programu z Fakulty sportovních studií MU.
Stipendia jsou jednou z cest, jakou se v Česku relativně nově řeší problematika duální kariéry a toho, že aktivní sportovci po konci kariéry často jen těžko nachází další uplatnění. Jednou z forem podpory tak má být zajištění vhodných podmínek pro to, aby mohli reprezentanti sportovat, ale zároveň studovat na vysoké škole a plnit povinnosti s tím spojené.
Donedávna se podle Zory Svobodové, vedoucí Centra univerzitního sportu MU, která k této problematice dělala obsáhlý výzkum, přístup ke sportovcům na různých místech lišil. „Byla to dost individuální záležitost, která se odvíjela od praxe na jednotlivých fakultách a školách. Někde mají sportovců víc, a tak jsou zvyklí, že mají specifické potřeby, jinde méně, a tam to mají sportovci složité,“ podotkla.
Teď se zdá, že se jednotlivé snahy o podporu spojují. Jedním z těch, kdo si o stipendium zažádal a dostal ho, je reprezentant v atletice a účastník mistrovství Evropy Martin Tuček. „Je to pro mě velká pomoc, určitě bych každému doporučil, ať si zkusí požádat také,“ říká Martin, který dosáhl díky svým výkonům na nejvyšší 15tisícovou podporu.
Je to pro něj první příjem v životě. „Třeba vybavení a tretry se doteď platily z tátovy kapsy. Díky stipendiu si můžu dovolit nejen koupit věci, ale taky třeba zaplatit masáže a obecně lepší regeneraci. Pomohlo mi to osamostatnit se,“ vypočítává.
Sám zažil různé komplikace, které se sportovní kariérou pojí. Protože začal podávat výborné výkony až v pozdějším věku, nedostal se do vrcholových sportovních středisek, jež obsazují sportovci, kteří zazáří už v mládí. Přestože v Praze by měl třeba podmínky pro zimní přípravu daleko lepší, rozhodl se navíc zůstat v Brně.
Ani jeho rozhodnutí jít na vysokou školu mezi sportovci ještě pořád není obvyklé. „Atletika je pro mě teď číslo jedna, ale je pro mě důležité držet se i na škole, a myslet tím na budoucí práci. Mám výhodu, že na Fakultě sportovních studií MU jsou na tohle kombinování zvyklí,“ povídá student sportovního managementu.