Zatímco před dvěma lety vyslala Masarykova univerzita na zimní olympijské hry do Pekingu hned deset svých studentů, na olympijských hrách v Paříži držela palce „pouze“ dvěma absolventům. Sportovní střelec Jakub Tomeček, který je mistrem Evropy a několikanásobným domácím šampionem ve skeetu, byl na olympijských hrách již potřetí. Bohužel mu v Paříži štěstí nepřálo, nepostoupil z kvalifikace a obsadil 12. místo. „Bylo to už potřetí, co jsem byl na olympiádě, takže očekávání byla vyšší a vyšší. Veřejnost a lidi okolo mě čekali, že to bude dobré. Natrénováno jsem měl, ale tentokrát mi jedna rána chyběla k postupu do rozstřelu,“ popisoval po kvalifikaci Jakub Tomeček.
Druhý z absolventů olympioniků, jeden z nejlepších lezců současnosti, několikanásobný mistr světa a Evropy v boulderingu a lezení na obtížnost Adam Ondra patřil už před čtyřmi roky v Tokiu k favoritům, nakonec skončil v kombinaci tří disciplín šestý. I v Paříži byl pro lezení pod pěti kruhy favoritem a také zde obsadil v kombinaci boulderingu a lezení na obtížnost 6. místo. „Do přípravy jsem vlil srdce, nemyslím si, že jsem někdy byl lépe připraven než tentokrát. A předvedl jsem výkon, ze kterého můžu být šťastný. Je to hořkosladké, protože nestačil na vytouženou medaili,“ uvedl Adam Ondra v poděkování všem, kteří ho podporovali.
Bronzovou medaili a týmový úspěch, který český šerm nezažil více než sto let, ale se sportovci na dálku slavil děkan fakulty sportovních studií Jan Cacek. Hned třem šermířům ze čtyřčlenného týmu totiž před olympijským turnajem pomáhal s kondiční přípravou. „S napětím jsem sledoval, jak semifinále dopadne. Tolik emocí jsem už nějaký ten týden nezažil. Bylo mi ctí pomáhat klukům s kondicí,“ řekl Jan Cacek, který přípravu napsal na tělo Jakuba Jurky, Michala Čupra a Martina Rubeše.
Na konci srpna pak zahájili soutěže v Paříži paralympici. Hned první den her na sebe v plaveckém bazénu upozornila plavkyně a studentka právnické fakulty Agáta Koupilová. Ta dokázala v rozplavbě na 200 metrů volným způsobem předvést šestý nejrychlejší čas a postoupila do večerního finále. V něm zaplavala dokonce o devět vteřin rychleji a poskočila ještě o jednu pozici výše. Ve své paralympijské premiéře tak obsadila skvělé páté místo. Časem 2:59,89 navíc vylepšila svůj osobní i český rekord. „Mám hroznou radost, jsem maximálně spokojená. V páté místo jsem ani nedoufala,“ těšilo Agátu Koupilovou. Ocenila i atmosféru v obrovské La Défense Areně. „Před tak velkým publikem jsem nikdy neplavala, takže si ještě trochu zvykám,“ dodala nová držitelka národního rekordu a studentka MUNI. O dva dny později závodila Agáta na poloviční trati – 100 metrů volný způsob – slavila postup do finále a v něm pak 7. místo v čase 1:28:30.
Věděl jsem, že šermíři jsou pro olympiádu výborně připraveni
Děkan Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity Jan Cacek patří mezi úzký okruh lidí, kteří mají přímý podíl na historickém úspěchu českého šermu, zisku bronzové medaile v týmové soutěži v kordu. Vytvořil plán kondiční přípravy hned pro tři ze čtyř českých šermířů.
V pozici kondičního trenéra získával s tak specifickým sportem, jakým je šerm, první zkušenosti při přípravě fleretisty a bronzového olympionika z Tokia Alexandra Choupenitche. Posledních šest let se podílí na přípravě svých tří synů, kteří jsou šavlovými reprezentanty. A v posledních třech letech přednáší ve spolupráci s Českým šermířským svazem a v rámci vzdělávání trenérů problematiku kondiční přípravy.
Jak jste se dostal ke spolupráci přímo se čtveřicí našich šermířů, která startovala na olympijských hrách?
Na začátku spolupráce byly první diskuze s předsedou svazu a šéftrenérem kordové reprezentace Oldřichem Kubištou, jak zefektivnit tréninkový proces, jak plošně testovat šermíře a jak periodizovat přípravu směrem k velkým akcím. Přibližně půl roku před koncem kvalifikace a třičtvrtě roku před olympiádou v Paříži jsem dostal nabídku na vypracování modelu periodizace a přípravu tréninkových plánů kordové reprezentace. A to byl v podstatě začátek spolupráce se třemi bronzovými medailisty z Paříže. Výjimku připravovat se individuálně dostal pouze Jirka Beran, který je šermířským matadorem, a bylo by u něj nesmyslné po skoro třiceti letech tréninku něco zásadně měnit.
Jak vypadá kondiční příprava šermířů? V čem se liší třeba od běžců nebo plavců?
Kondiční příprava šermířů kordistů vychází stejně tak jako u jakékoliv jiné disciplíny ze struktury sportovního výkonu. V podstatě jde o to, jaké pohybové vzory, jaké energetické systémy, jaké taktické alternativy a jaké zatížení je pro daný sport typické. Když uvedené ovládáte, znáte principy tréninku a adaptace, monitorujete míru únavy a víte, kdy má šermíř v kalendáři zásadní turnaje, máte s plánováním napůl vyhráno. Abych byl konkrétní, šermíři jsou připravováni na několik vrcholů v sezoně. Letos to byly kvalifikační turnaje na olympijské hry, mistrovství Evropy a nakonec samotné olympijské hry. V den individuálního závodu absolvují šermíři souboje v základních skupinách, kde se soutěží do pěti vítězných zásahů, nebo vítezství ve tříminutovém intervalu. Poté následují eliminační části turnaje, kde kordisté zpravidla absolvují souboje dlouhé 3x3 minuty. Takovýchto zápasů může být během dne i sedm, to když postupujete pavoukem až do finále. V týmové soutěži je turnaj organizován odlišně, ale zatížení během dne je velmi podobné tomu individuálnímu. Z uvedeného plyne, že je v tréninku nezbytné pracovat na vytrvalostních schopnostech. Na druhou stranu je prokázáno, že šermíř potřebuje i velmi vysokou úroveň koordinace, agility, rychlosti reakce, změny směru, akcelerací a decelerací, stejně tak jako explozivní a maximální sílu jako předpoklady pro efektivní generování rychlosti. V podstatě je šermířská příprava velmi komplexní s tím, že se s blížícími se vrcholy přípravy využívá co nejvíce specifických podnětů. Například rychlost se rozvíjí významně častěji pomocí pohybů, jakými jsou posuny, odsuny a výpady než například pomocí běhu. Plavání je pro šermíře pouze regeneračním nebo kompenzačním nástrojem.
A co ke kondiční přípravě musí šermíř ještě připojit, aby byl úspěšný na mezinárodních soutěžích?
Vyjma kondiční přípravy je naprosto nezbytná příprava technická a taktická, což jsou oblasti, které se šermíři řeší jejich osobní trenéři. U tří z našich olympioniků to jsou jejich otcové. Před stěžejními turnaji pak ještě do procesu zasahuje šéftrenér reprezentace. Jako většina profesionálních sportovců spolupracují naši kordisté také s fyzioterapeuty, lékaři a sportovními psychology. K úspěchu v šermu je podle mého subjektivního názoru také důležité být schopen rychle analyzovat silné a slabé stránky soupeře a na základě nich volit fungující strategii boje, která se flexibilně mění s tím, jak vás soupeř načítá. Šerm jsou v podstatě velmi rychlé šachy s otevřeným množstvím alternativ reakce na konkrétní situaci.
Tušil jste, že jsou dobře připraveni a mají na medaili?
Věděl jsem, že jsou kluci na hry výborně připraveni! Výkony na posledním kvalifikačním turnaji, na němž se poprvé v sezoně dostali před Švýcary a kvalifikovali se na olympiádu, stejně tak jako na mistrovství Evropy, napovídaly o skvělé formě a týmovém duchu. Když jsem získal informace o olympijském losu, ze kterého bylo jasné, že se vyhneme v prvních dvou kolech favoritům z Francie, věřil jsem, že by výsledek mohl být skvělý.
Jak jste prožíval jejich zápasy?
Velmi emotivně! Nejsem vůbec klidným typem trenéra a nebýt originálních komentářů Jirky Berana staršího v televizním studiu, asi by se o mě pokoušel v některých pasážích turnaje infarkt. Na druhou stranu po emočním vypětí přišlo po zisku bronzu s Francouzi uvolnění, které se u mě zhmotnilo v opakující se pokřik „Jóóó, je to táááám.“
Šermíři byli na posledních dvou hrách úspěšní a popularita tohoto sportu roste. I vy máte doma úspěšné šermíře. Jak vidíte budoucnost tohoto sportu v Česku? A bude mít někdy své místo mezi sporty třeba i v rámci MUNI?
Budoucnost šermu u nás vidím možná až nekriticky optimisticky. V Praze by mělo vzniknout fleretové centrum se zahraničním trenérským vedením, jehož cílem je kvalifikace nejen kordistů, ale i fleretistů na olympijské hry. Brno je potom díky trenéru Ročkovi, který také působí jako akademický pracovník na naší fakultě, reprezentačním centrem šavle a já neskromně věřím, že i čeští šavlisté zabojují o účast na příští olympiádě.
Co se týká MUNI, tak již proběhly iniciační hovory s vedením šermířského svazu o vizi založit oddíl šermu pod MUNI SPORT nebo minimálně otevřít předmět Základy šermu v rámci Centra univerzitního sportu. Uvidíme, co se z uvedených plánů podaří zrealizovat.