Organizátoři Česko(-)slovenského týdne zahrnuli do programu vážné i méně vážné akce. Po prohlídce vily Tugendhat, kde se před lety dojednával rozpad bývalého státu, nebo Masarykově debatě, na které se rozebíralo, zda bylo rozdělení obou republik správné, došlo i na tu méně formální. Čeští a slovenští studenti si to ve středu rozdali na fotbalovém trávníku.
„Chtěli jsme nabitý týden trochu odlehčit a takový zápas je dobrá volba,“ podotkla koordinátorka projektu Nikola Janíková.
Za pravdu jí dala asi padesátka studentů, kteří si k bohunickému hřišti našli cestu, i fotbalisté, kteří se na něm střetli. Že je občas neposlouchal balon? A co na tom. O to tady úplně nešlo. Atmosféru pohodového odpoledne dotvářeli diváci posedávající a polehávající kolem trávníku, kteří mžourali do podzimního slunce a občas pokřikem podpořili jeden nebo druhý tým. Došlo i na mávání vlajkami. Na té české ani nebylo poznat, že jen pár minut předtím posloužila taky jako deka.
Zpočátku končily úsměvem a vzájemným plácnutím i situace, které ve „velkém“ fotbale vyvolávají nejvíc emocí. Třeba když se český a slovenský student srazili v pokutovém území. Ve druhé půli už ale nějaké to ostřejší slovo padlo, vítězství nad kamarádem ale i rivalem by přece jen potěšilo. Nakonec se radovali Češi, zvítězili 2:1.
„Je dobře, že se takové akce konají, přijde mi to zajímavé,“ okomentoval myšlenku Česko(-)slovenského týdne Michal Rajdík, kapitán slovenského družstva a student fakulty sociálních studií v jednom.
Tým složil stejně jako jeho český protějšek ze svých známých a jejich kamarádů. Vzhledem k velkému počtu slovenských studentů na univerzitě to prý neměl příliš složité.
Posluchači ze země východního souseda České republiky žijí v Brně ve zvláštní situaci. Doma jsou někde jinde, ale většinu času tráví tady. Rajdík si jihomoravskou metropoli pochvaluje. „Vztahy ve škole máme skvělé. Já navíc studuju bezpečnostní a strategická studia, které na Slovensku nejsou. Do Brna jsem šel za kvalitou,“ říká.
