Basketbalista Petr Benda patří mezi klíčové hráče brněnského prvoligového týmu A PLUS Brno a je členem seniorské reprezentace ČR. Po loňském sedmém místě se mu letos podařilo zvítězit v anketě o nejlepšího sportovce FSpS. Loni se také stal třetím nejlepším basketbalistou ČR. Sezónu však ukončil s vážným zraněním.
Náš rozhovor jsme museli odložit kvůli vašemu zranění. Co se vám stalo?
Zranil jsem se v posledním utkání sezóny. Při blokování soupeře jsem přes něj přepadl, otočil se ve vzduchu a dopadl na ruku a záda. Nejdříve jsem myslel, že mám něco se zády, ale nakonec z toho vyšla hůře ruka. Měl jsem uštípnutý kloub na malíčku pravé ruky a bohužel se to neobešlo bez operace. Takže mi do ruky voperovali dva šroubky… na doživotí. Vypadá to ale, že se to hojí dobře, během června bych měl být v pořádku. Toto bylo mé druhé vážnější zranění. To první mě potkalo na začátku mé kariéry v Brně před pěti lety a odnesly to vazy v kotníku.
Jak vnímáte vítězství v anketě o nejlepšího sportovce FSpS?
Znamenalo pro mě zejména velké překvapení, protože jsem s tím vůbec nepočítal. Za „soupeře“ jsem měl řadu vynikajících sportovců(kyň), ať už se jednalo o mistryně Evropy v basketbalu Evu Vítečkovou či Janu Veselou a další. Čím to je, to opravdu nevím, ale všude říkám, že nejspíš mám asi největší počet studentů v kruhu, kteří mi poslali hlas.
Jak dlouho se už věnujete basketbalu?
K basketbalu mě přivedli rodiče, a jsem jim za to nesmírně vděčný, asi tak v osmi letech, takže to už bude šestnáct let, co se tomu věnuji.
Co pro vás znamená basketbal?
Znamená pro mě hrozně moc. Hraji ho téměř každý den po více než dvě třetiny svého života a je pro mě nejlepším nástrojem na odreagování. Za těch šestnáct let jsem měl nespočetněkrát chvíle, kdy jsem chtěl basketbal opustit a věnovat se něčemu jinému, ale tak od čtrnácti let mě basketbal pohltil se vším všudy. Jsem strašně rád, že můj koníček je zároveň i mou prací. Tím jsem si splnil jeden svůj sen.
Co považujete za svoje největší sportovní úspěchy?
Já jich zatím moc nemám, ale doufám, že se to v nejbližší době změní. Za svoje prozatím největší úspěchy považuji 3. místo v naší lize a dále účast na univerziádách v Číně a Koreji. Svá individuální ocenění ale neberu tak vážně, protože basketbal je sport kolektivní a sám nikdy nic nevyhrajete.
A jakých úspěchů byste chtěl ještě dosáhnout?
Tak zatím se mi všechny sny ohledně basketbalu vyplnily, ale ještě mám jeden sen, a to zahrát si v nějakém dobrém evropském týmu nějaký kvalitní evropský pohár a prosadit se tam.
Co pro vás znamená studium na FSpS?
Studium na FSpS mě nesmírně baví, ať už jde o předměty, které se tam vyučují, nebo sporty, ke kterým jsem před tím třeba neměl takový vztah. Problémy mám jen s gymnastikou, ta mi moc nejde, ale vždycky se to snažím dovést do zdárného konce. Právě kvůli gymnastice budu bakalářské studium končit až na podzim. Bakalářskou práci budu zřejmě psát o výživě sportovce.