Možnosti, jak ještě před jejími prvními projevy rozpoznat riziko schizofrenie a také případné nové možnosti léčby, hledá Tibor Štark z Lékařské fakulty MU. Se svou prací o preventivním vlivu kanabidiolu na chování i molekulární změny u modelu schizofrenie nedávno uspěl také na Studentské vědecké konferenci – soutěži, které se každoročně na fakultě účastní desítky studentů.
Schizofrenie je duševní porucha, která ovlivňuje myšlení, vnímání emocí a reakce na ně a často se projevuje halucinacemi či bludy a zmateným myšlením a mluvením. Přestože jde o jednu z nejstarších duševních nemocí, její příčiny nejsou zcela známé.
„V posledních letech se stále víc prosazuje neurovývojová hypotéza, která říká, že už před narozením dítěte může docházet k drobným změnám v jeho nervové soustavě a pak se vlivem prostředí může nemoc rozvinout,“ uvedl Štark, který se zabývá neuropsychofarmakologií.
Typicky se první příznaky objevují v pozdní pubertě nebo rané dospělosti a dosud neexistuje metoda, jak odhalit, u koho může schizofrenie propuknout. „Náš výzkum na zvířecích modelech je zaměřený na hledání klíčových momentů, které by alespoň naznačovaly, že u daného člověka nějaké riziko hrozí. Jeden z výsledků byl, že krátce po narození se u zvířat, která jsme prenatálně ovlivnili, aby vykazovala některé schizofrenii podobné znaky, vyvíjely základní reflexy s mírným zpožděním oproti zdravým jedincům,“ popsal část výzkumu Štark a zároveň zdůraznil, že jen podle tohoto se samozřejmě riziko schizofrenie stanovit nedá.
Vědci proto hledají další ukazatele, jejichž současný výskyt by mohl být pro včasnou diagnostiku této nemoci využitelný. Štark se s kolegy snaží o pochopení role endokanabionoidního systému ve vývoji schizofrenie. „Lidské tělo samo produkuje látky s obdobnými účinky, jaké mají kanabinoidy obsažené v konopí a u námi ovlivněných zvířat jsme nalezli zvýšenou hladinu jedné ze složek tohoto systému.“
Hlavní funkcí endokanabionoidního systému je udržovat v rovnováze neurotransmitery, tedy látky přenášející nervové vzruchy. Jedním z typických znaků u schizofrenie pak je zvýšená hladina jednoho z nich – dopaminu, v konkrétní části mozku.
„Nevíme tedy, jestli jsou změny v endokanabionoidním systému příčinou nebo následkem nemoci. Pokud se nám ale podaří jeho roli rozklíčovat, bude možné hledat způsoby, jak toho využít v diagnostice i případné terapii,“ podotkl Štark.
V rámci základního výzkumu tak mimo jiné podával adolescentním zvířatům podávat kanabidiol a díval se na důsledky tohoto kroku. „Puberta je z neurovývojového hlediska velmi citlivé období, proto jsme zvolili tento postup s tím, že jsme nesledovali přímý účinek léčby, ale až její přetrvávající účinek do dospělosti. Přišli jsme na to, že u zvířat, kterým jsme kanabiodiol podávali, se vytratily dříve sledované změny v jejich endokanabinoidním systému,“ přiblížil další výsledky výzkumu doktorand s tím, že se ukazuje, že konkrétně kanabidiol je velmi šetrná látka, která umí zmírnit příznaky schizofrenie a nemá velké negativní účinky.
„Neznamená to ale, že lidem trpícím touto chorobou pomůže marihuana. Ta totiž obsahuje celou řadu dalších látek a například jedna z jeho hlavních součástí THC neboli tetrahydrocannabinol může naopak problémy schizofreniků prohlubovat,“ zdůraznil.
Právě téma schizofrenie a hledání jejích příčin a případné terapie ho před čtyřmi lety přivedlo na doktorát na Masarykovu univerzitu. Je absolventem Veterinární a farmaceutické univerzity, po jejímž dokončení pracoval nějakou dobu jako lékárník.
„Moc mě to neuspokojovalo, protože rád přicházím na nové věci, na to jak fungují. Chtěl jsem proto pokračovat ve studiu a náhodou jsem narazil na Vincenza Micaleho na farmakologickém ústavu Lékařské fakulty MU, který se dlouhodobě těmto tématům věnuje.“
Studentská vědecká konference
Letos na jaře byl Štark na stáži v mnichovském Max Planck institutu pro psychiatrii, odkud si odskočil také na prezentaci své práci v rámci Studentské vědecké konference Lékařské fakulty MU.
Tradiční akce, která je otevřená všem studentům fakulty, se každoročně účastní zhruba pět desítek studentů. Práce jsou rozděleny do několika sekcí a všichni představují své příspěvky před porotou.
„Hlavním cílem akce je umožnit motivovaným studentům prezentovat výzkumná témata, kterým se již během studia věnují, a také ukázat akademické obci, jakých výsledků studenti ve výzkumu dosáhli,“ uvedla proděkanka pro záležitosti studentů Jana Fialová. Prezentace v prostředí fakulty je pro řadu studentů první možností, jak o své práci pohovořit před odbornou veřejností a jak se také inspirovat u kolegů.
I podle Štarka je komunikace ve vědě velmi důležitá. „Můžeme si samozřejmě přečíst spoustu článků z oboru, ale je jednoduší a často efektivnější, když se lidé sejdou a povídají si o své práci. Častěji najdou společné téma nebo se díky tomu mohou na problém dívat z různých úhlů, a výzkum se tak může stále rozvíjet.“
