Jednou z možností je vyrazit na moot court neboli simulované soudní jednání. Mezi nejlepšími v této disciplíně se na jaře ocitla čtveřice studentů, která reprezentovala Masarykovu univerzitu na sedmé evropské soutěži v lidskoprávním moot courtu. Anna Citterbergová, Andrea Lančová, Sarah Ouředníčková a Štěpán Paulík se dostali mezi osm nejlepších týmů ve finále soutěže ve Štrasburku.
Vše pro ně začalo v dvousemestrálním předmětu na domovské fakultě zaměřeném právě na lidská práva a simulované spory. „Práva jsem začala studovat právě proto, že se chci profesně věnovat ochraně lidských práv. Kurz mě zaujal, i když jsem jako druhačka moc nevěděla, co takový moot court obnáší,“ uvedla Sarah.
V kurzu se potkala se Štěpánem a Andreou, čtvrtý člen týmu Anna se přidala až ve druhém semestru, kdy si na katederní facebookové stránce všimla nabídky předmětu v angličtině, který potřebovala. „Nejvíc jsem ocenila, že jsem se díky seminářům pustila do hlubšího studia judikatury Evropského soudu pro lidská práva, a nasbírala tak znalosti, které mi už zůstanou,“ uvedla Anna.
Všichni si hodně cení toho, že si díky simulacím už při studiu vyzkoušeli, jaké to je vystupovat před porotou, bojovat za nějakou stranu, a naučili se předvídat a reagovat na názory protistrany. „Pro mě byl největším přínosem právě rozvoj měkkých dovedností, které se jinak na fakultě moc nepěstují. Naučil jsem se pracovat v týmu, vyzkoušel si vystupování před lidmi i argumentaci,“ dodal Štěpán.
V letošním lidskoprávním moot courtu řešili studenti případ ženy, která se domáhala uznání toho, že se stala obětí hate speech a diskriminace ze strany státu. Soutěžní týmy musely nejdřív vypracovat dvacetistránková podání obhajující jednak stranu poškozené, ale také hájící zájmy státu, který tvrdil, že nedošlo k žádnému porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Čtveřice reprezentující Masarykovu univerzitu se dostala mezi dvacítku nejlepších týmů.
Nakonec skončili ve čtvrtfinále, a navíc si odnesli cenu za nejlepší písemná podání. Jen na těch strávili týdny intenzivní práce a odevzdávali je den před Štědrým dnem. Žádný z nich toho ale rozhodně nelituje. Jak říkají, když je člověk pro věc zapálený, nehrají hodiny navíc žádnou roli.
Poznat jinou kulturu a styl argumentace
Díky účasti v lidskoprávním moot courtu se mohli budoucí právníci setkat také s řadou zajímavých lidí. Patřil mezi ně například vládní zmocněnec pro zastupování Česka před Evropským soudem pro lidská práva Vít Alexander Schorm. Hodně si pak odnesli ze setkání se studenty práva z jiných zemí.
„Zaujalo nás, jak velkou podporu moot courty na jiných školách mají. I my jsme od fakulty získali velkou finanční podporu a nějaké kredity, ale jsou univerzity, které mají pro přípravu studentů na moot courty vytvořenou přímo zvláštní katedru nebo vycházejí účastníkům mezinárodních klání vstříc formou různých úlev i ve zbytku výuky,“ podotkla Anna.
Za větší podporu moot courtů chce jako člen akademického senátu fakulty bojovat také Štěpán, podle kterého pomáhají simulované soudní spory rozvíjet kritické myšlení a rozšiřovat obzory toho, co je v právu možné. Lidskoprávní klání navíc není jediné, na které se studenti práv připravují. Jiná skupina vysokoškoláků letos uspěla také v soutěži zaměřené na evropské právo a činnost Soudního dvora EU.
Štěpán s kolegy považuje podporu moot courtů za důležitou i proto, že setkání s týmy z jiných zemí umožňuje poznat rozdílné způsoby uvažování. „Někdy jsme byli konfrontováni s argumenty, s nimiž jsme nejen nesouhlasili, ale ani by nás nenapadly. Ta zkušenost nás naučila být otevřenější k odlišným názorům a vytrénovala nás v tom, jak argumentovat bezprostředně a účinně přesvědčovat lidi o svém pohledu na věc,“ zdůraznila Anna.