Soutěž pro talentované středoškoláky České hlavičky zná své letošní vítěze. Jedním z nich je Nikola Svobodová, která se věnovala výzkumu proteinů opravujících poškozenou DNA v buňkách, a pak Vojtěch Dienstbier, který se zabývá studiem proměnných hvězd.
Nikola je už několikátou středoškolačkou v řadě, která se pustila do výzkumu v laboratoři vedené Lumírem Krejčím na Lékařské fakultě MU. Ta se zaměřuje na výzkum oprav DNA a vlivu mutací zodpovědných proteinů s označením RAD51 a BRCA2 na zvýšené riziko vzniku nádorů prsu a vaječníků. Studentka Gymnázia a Obchodní akademie Pelhřimov mimo jiné přispěla k odhalení mechanismu, kterým se tyto opravné proteiny podílejí na vzniku a dalším rozvoji nádoru.
Nikola se kvůli práci v laboratořích bohunického kampusu dokonce přestěhovala do Brna a maturitní ročník gymnázia absolvovala díky individuálnímu plánu studia a podpoře rodičů, učitelů i spolužáků. Přestože se biochemii intenzivně věnovala už od druhého ročníku na gymnáziu a na výzkumu pracovala i dříve na Akademii věd ČR, rozhodla se nakonec pro studium informatiky, kterou by chtěla využít právě pro řešení biochemických otázek.
Druhým oceněným, který má vztah k Masarykově univerzitě je student Slovanského gymnázia v Olomouci Vojtěch Dienstbier, který nejen objevil, ale také určil vlastnosti nové proměnné hvězdy a práci mu vedl Marek Skarka, který působí mimo jiné na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MU. Nebyl to však jediný spolupracovník, protože Vojtovi se podařilo získat data z celkem 30 pozorovacích dnů na několika různých dalekohledech.
O hvězdy a vesmír se začal zajímat už někdy v první či druhé třídě, kdy mu rodiče pořídili i první dalekohled. „Z dnešního pohledu to byla hračka, ale bylo jím hodně vidět a ta fascinace z pozorování mi zůstala dodnes,“ podotkl gymnazista.
Ceny sbírali středoškoláci z celého Česka
Další ceny si odnesli středoškolští studenti z celé republiky. Jakub Dokulil z brněnského gymnázia Křenová se věnoval vylepšení českého vynálezu – koherencí řízeného holografického mikroskopu, který se využívá pro pozorování některých biologických dějů. Snažil se vyřešit situaci, kdy při pozorování trvajícím několik hodin či dní dochází vlivem okolí k rozostření pozorovaného vzorku, a navrhl a také vyrobil hardwarové řešení této situace.
Jakub Dvořák ze Střední průmyslové školy sdělovací techniky v Praze zase sestavil a vypustil dvě sondy do stratosféry, tedy jedné z vrstev zemské atmosféry. Přístroje, které sonda nesla, měřily teplotu, výšku a radiaci a kamera pak zaznamenávala celý let. Ještě na zemi navíc testoval, zda vydrží pracovat ve výškách okolo 35 kilometrů nad hladinou moře. Potýkat se musel také s vyřizováním povolení pro vypuštění sond.
Cenu za výzkum látek, které se využívají jako značky pro DNA sondy, získal Tibor Malinský z Prvního soukromého jazykového gymnázia v Hradci Králové. Matěj Doležálek z Gymnázia A. Hrdličky v Humpolci se zase věnoval výzkumu z oblasti teorie čísel, konkrétně pak kvadratickými formami a jejich využitím při vyjádření celých čísel.
Za práci věnující se ochraně životního prostředí, který vyústila i v konkrétní opatření, si cenu odnesli hned dva studenti. Jakub Vácha z Gymnázia Soběslav a Šimon Zeman z Malostranského gymnázia v Praze společně zkoumali bezobratlé živočichy jako pavouky či brouky v prostoru pískoven a zasadili se o to, že těžební firma bude brát ohledy na konkrétní lokality, kde se vyskytují zajímavé druhy. Jakub Vácha získal Českou hlavičku už podruhé a musel se také rozhodnout, čemu se bude věnovat v dalším studii. Zvolil geologii, kterou začal studovat na Masarykově univerzitě.
Posledním oceněním ve společenských vědách je Jan Rus z Gymnázia v Trutnově, který se ve své práci věnoval britskému básníkovi Alfredu Tennysonovi a odrazu jeho díla v české kultuře mezi roky 1855 až 1894, kdy byl hojně překládán.