Martina Petříková studuje doktorát v oboru Teorie a dějiny umění na Filozofické fakultě, pracuje v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a už čtyři roky dobrovolničí jako fotografka akce Open House Brno. Baví ji totiž propojovat světy, které spolu na první pohled nijak nesouvisí.
Když se Lucie a Martin Pešlovi v roce 2017 rozhodli v Brně uspořádat první ročník akce, neváhala se připojit. Akce Open House probíhá po celém světě a spočívá v otevření běžně nedostupných míst pro veřejnost s hlavním zaměřením na architekturu a její pochopení širší veřejností. Od roku 1992, kdy vznikl koncept akce v Londýně, se zapojilo 46 měst a zájem a kladné ohlasy ze strany veřejnosti každý rok stoupají.
„Při rozjezdu jsme všichni v organizačním týmu měli na starosti všechno, dělali jsme toho co nejvíc a navzájem jsme si byli oporou. Když se první ročník vydařil a začal se rozrůstat, práci jsme si více rozdělovali a já dostala na starost fotografický tým,“ popisuje Martina.
Nafotit, co jde
Nejen že sama během víkendu, kdy Open House Brno probíhá, objíždí zpřístupněná místa a pořizuje fotografické záznamy, navíc také koordinuje další fotografy-dobrovolníky, kteří se rozhodnou v daném ročníku pomáhat. Open House Brno se totiž po čtyřech letech rozrostl do úctyhodných rozměrů. Míst, která se na jeden víkend v roce otevřou návštěvníkům, je už zhruba stovka, a protože je celá akce zadarmo, bez zapojení dobrovolníků se neobejde.
„Každý rok se snažíme hlavně nafotit místa, která do programu přibyla nově. Podle kapacit pak fotíme i místa, která už s námi spolupracují déle. Nejvíce jsem měla v týmu asi dvacet fotografů, číslo se ale každý rok mění,“ vysvětluje fotografka.
Kromě samotného procesu focení pak musí Martina dbát i na to, aby byly v pořádku všechny formální a technické náležitosti. Dobrovolníci, kteří neplní jen role fotografů, ale stávají se i průvodci na konkrétních lokacích či třeba kurýry mezi místy, jsou různorodí lidé od studentů až po důchodce. Mají společné to, že chtějí skloubit pomoc smysluplnému projektu s tím, že se dostanou na zajímavá, běžně nepřístupná místa.
Letos byla akce naplánovaná na jaro, ale kvůli koronavirové pandemii se odehrála jen její online verze. I té ale předchází náročná příprava. „Nechtěli jsme to celé zabalit, takže jsme vzali kamery, utvořili dva kameramanské štáby a pro dvacet míst jsme vyprodukovali virtuální prohlídky. Poctivě jsme to sestříhali a na týden je umístili na facebook. Některá z nich pak měla i několik tisíc zhlédnutí,“ pochvaluje si Martina
Stejná situace se opakuje i teď na podzim. Letošní ročník se totiž mimořádně přesunul na víkend 10. a 11. října, kvůli nouzovému stavu ale musí organizátoři opět zvolit jen jeho virtuální podobu. V té se mohou zájemci těšit také na online prohlídku části Filozofické fakulty MU a také institutu CEITEC MU.
Další místa, na která se budou moci lidé podívat skrze objektiv kamery či fotoaparátu, najdou na webu Open house nebo na facebookových stránkách akce.
Práce ve výzkumném centru i doktorát
K práci pro Open House Brno se Martina Petříková dostala přes kolegu Martina Pešla, oba totiž pracují ve FNUSA-ICRC. On je kardiolog a ona má na starosti organizaci konferencí a seminářů či navazování akademického partnerství s jinými institucemi. Dálkově si při tom dělá doktorát na dějinách umění. Propojovat zdánlivě nesourodé obory je pro ni samozřejmostí, během karantény se rozhodla pustit do popularizace Mendelových myšlenek.
„Projekt, který jsem rozjela spolu s bývalým ředitelem Mendelova muzea Ondřejem Dostálem, spočívá v praktickém poznání Mendelovy práce. Rozeslala jsem vědcům po celém světě sáčky s hrachem a požádala je, aby si ho zkusili vypěstovat. Mělo to překvapivý úspěch, dostala jsem zprávy a fotky o pěstování hrášku z celého světa, třeba z Keni, Argentiny, Izraele nebo USA. Dále chci do projektu zapojovat děti nebo seniory a v příštích letech ho rozšířit o pěstování fuchsií a ovocných stromů. Letos jsme jej s ohledem na situaci realizovali pouze v rámci FNUSA-ICRC,“ popisuje nadšeně Martina.