Jsou to už čtyři roky, co jsem se dostala na Masarykovu univerzitu, ale i přesto si některé momenty pamatuji, jako by to bylo dnes. Když mi po přijímačkách došly dopisy o přijetí a já zjistila, že jsem se dostala na obě přihlášené fakulty, musela jsem se rozhodnout, jakou z nich si vyberu. Nejdřív jsem přemýšlela, že nastoupím na obě fakulty zároveň a vyberu si až během prvního semestru. Ale nakonec jsem se rozhodla podle sebe, nedala na nátlak mého okolí a vybrala si Pedagogickou fakultu MU.
Bylo to dobré rozhodnutí a nelituji toho. Každý by se podle mne měl rozhodovat hlavně na základě svého přesvědčení, protože nikdo jiný za vás studovat nebude a studium by vás v rámci možností mělo bavit.
Po tomto rozhodování následoval zápis do studia, kdy jsem musela dojet na fakultu, nechat se vyfotit na ISIC, donést kopii maturitního vysvědčení… Právě tam jsem dostala veškeré potřebné informace do mých začátků na univerzitě. Takže se nebojte, vše se včas dozvíte.
Poté mě čekal první zápis předmětů. Každý semestr si ze svých předmětů tvoříte rozvrh a vybíráte si vhodné seminární skupiny. Dost často tam jde o čas a rychlost vašeho internetu, protože registrace funguje trochu jako soutěž. Já osobně tuhle část moc ráda nemám, ale zatím to vždy nakonec dopadlo dobře.
Jelikož jsem bydlela kousek od Brna, nemusela jsem řešit bydlení. Ale pokud to není váš případ, je potřeba to vyřešit před prvním dnem na MU. Máte možnost se zapsat na koleje, nebo si najít byt v podnájmu s dalšími spolužáky. Existuje mnoho facebookových skupin, kde bydlení určitě najdete.
Můj první den na fakultě si pamatuji naprosto přesně. Byla jsem nervózní, ale to je asi normální. Začínala jsem novou kapitolu svého života. Přijela jsem k budově školy, kde jsme měli sraz s ostatními spolužáky a taky s vyučujícími primární pedagogiky. Vyučující si nás rozdělili do skupin podle abecedy a vyrazili jsme do škol a školek po Brně, abychom hned zjistili, jestli opravdu budeme chtít dělat tuhle práci. Takhle probíhal celý první týden a my jsme tak mohli vidět výuku v různých třídách po celém Brně. Motivovalo mě to.
Taky jsem zde potkala své první spolužačky, které jsou nyní moje skvělé kamarádky. Od té doby jsme spolu začaly chodit na kafíčka, obědy nebo se společně učily v knihovně. A děláme to dodnes. Teda – ty kafíčka víc.
V životě jsou momenty, které se člověku vryjí do paměti, a nemůže na ně zapomenout. Začátky na MU jsou jedny z nich. Už se těšíte, jaké budou ty vaše?