Masarykova univerzita vůbec poprvé přidala do svého dlouhodobého záměru pro následujících osm let společný profil absolventa, který definuje, s jakými schopnostmi by ji měli studenti opouštět. Kromě širšího vzdělání nad rámec hlavní disciplíny by měli ovládat i dva světové jazyky – jeden na profesionální úrovni, druhý alespoň na komunikační úrovni.
Bez motivace to nepůjde
Ze všeho nejdříve se zamyslete nad tím, proč chcete plynně ovládat druhý jazyk. Nejlépe samozřejmě funguje, pokud je váš partner cizinec a vám nic jiného nezbývá. Motivací ale může být celá řada. Třeba proto, že druhý jazyk potřebujete pro práci v Česku, případně plánujete dlouhodobě žít a pracovat v zahraničí. Důvodem k jazykovému vzdělávání je i fakt, že se bez španělštiny, ruštiny nebo čínštiny při cestování v určitých částech světa prostě nedomluvíte.
Silná motivace je ale taky to, že se vám líbí, jak cizí jazyk zní, a rádi byste ho ovládali na takové úrovni, abyste si v něm mohli číst knížky, dívat se na filmy a seriály, poslouchat hudbu nebo komunikovat se svými zahraničními kamarády.
Jednou týdně nestačí
I na to, abyste se naučili plynule mluvit jedním z nejjednodušších jazyků světa, potřebujete podle takzvaného language difficulty rankingu téměř šest set hodin, u složitějších jazyků je třeba dokonce přes tisíc hodin. Pokud byste výuce věnovali týdně jen jednu hodinu, trvalo by vám devět let naučit se jednodušší jazyk, složitější by vám dokonce zabral dvacet let.
Ideálně byste se proto jazyku měli věnovat každý den alespoň 20 minut – třeba každodennímu opakování slovíček ráno u kávy. A alespoň jednou týdně byste si měli najít hodinku až dvě na gramatiku a její procvičování. K dodržování pravidelnosti vám nejlépe pomůže naplánovat si „lekce“ do diáře na celý rok dopředu, ideálně na stejný den v týdnu, abyste si zvykli, že „vždycky v pondělí máte němčinu“.
Zapište si jazykový kurz
Pokud ale potřebujete pevnou ruku, abyste neztráceli motivaci a disciplínu, zapište se do jazykového kurzu na některé z brněnských jazykových škol nebo do bezplatných jazykových kurzů na MU, které zpravidla začínají v podzimním semestru a většinou na ně navazují pokračující kurzy. Nezapomeňte si pohlídat termíny registrace na podzimní semestr na filozofické a pedagogické fakultě, kde se tyto jazykové kurzy učí. Je o ně totiž velký zájem a místa jsou téměř hned obsazená.
Na MUNI si můžete například zapsat francouzštinu, španělštinu, portugalštinu, italštinu, němčinu, ruštinu na filozofické fakultě nebo ruštinu na pedagogické fakultě, ale také například litevštinu, finštinu, švédštinu, maďarštinu, japonštinu, vietnamštinu, polštinu nebo online slovenštinu. Placené kurzy čínštiny, arabštiny, francouzštiny a dalších jazyků nabízí také Centrum jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity.
Jeďte na zahraniční pobyt nebo letní školu
Jeden z nejefektivnějších způsobů, jak se naučit jazyk, je odjet na několik měsíců do země, kde se jím mluví. Bude pro vás mnohem jednodušší se „rozmluvit“, pokud budete muset v cizím jazyce komunikovat v obchodech či restauracích.
Jedinečnou příležitostí, jak odjet do zahraničí, aby vás to nestálo moc peněz, jsou studijní pobyty nebo oborové stáže, na které Masarykova univerzita přispívá svým studentům nemalým stipendiem, které vám pokryje většinu nákladů. Tak neváhejte a prozkoumejte na webu dosveta.muni.cz informace o tom, kam můžete jet a na jaké dosáhnete stipendium. Po skončení studia už takovou příležitost jen tak mít nebudete.
Pokud z jakéhokoliv důvodu nemůžete odjet do zahraničí na několik měsíců, poohlédněte se po několikatýdenních intenzivních letních školách a jazykových kurzech, které nabízejí nejenom zahraniční univerzity, ale také různé jazykové školy a instituce po celém světě. Výhodou je, že na takových kurzech potkáte motivované studenty se zájmem o stejný jazyk, s nimiž můžete trénovat jazyk i po skončení kurzu.
Učení vás musí bavit
Učit se jazyk jenom skrze biflování z učebnic vás velmi brzy přestane bavit a dost možná to po pár týdnech vzdáte. Berte proto učebnici pouze jako doplněk a najděte si vlastní způsob, jak vás učení bude bavit. Jedině tak u toho vydržíte dlouhodobě a budete mít tendenci se ke studiu vracet.
Možností, jak udělat z učení zábavu, je celá řada a každému vyhovuje něco jiného. Jedním ze způsobů je například dvojjazyčná četba nebo četba pro začátečníky (zjednodušená četba), tedy velmi krátké knížky napsané jednoduchým jazykem, díky nimž snadno porozumíte textu i s velmi malou slovní zásobou. Takové knížky se dají půjčit i v knihovnách Masarykovy univerzity nebo v Moravské zemské knihovně v Brně.
Ničemu ale neuškodí, když hned na začátku sáhnete po náročnější a tlustší knížce, kterou jste už někdy četli a dobře ji znáte třeba z dětství, typicky jde například o knížky o Harrym Potterovi a podobně. Nestresujte se tím, že ze začátku nebudete ničemu rozumět, na konci knihy poznáte, jak moc jste se naučili a zlepšili.
Při čtení textu můžete zároveň poslouchat i audioknihu, díky čemuž uslyšíte správnou výslovnost cizích slov. Audionahrávky si stáhněte do mobilu, abyste je mohli poslouchat při každé volné chvíli – na cestě do školy, na procházkách venku nebo při cestování. Cizí slovíčka si také velmi dobře zapamatujete díky sledování filmů a seriálů nebo díky poslechům hudby a podcastů.
Neznámá slovíčka, která se často opakují, si zapisujte do sešitu nebo na papírové kartičky, vyzkoušet ale můžete i jiné metody – například kartičkové aplikace Memrise, Anki, Quizlet nebo Tinycards. Mezi polygloty je také velmi oblíbená metoda tzv. gold listu, spočívající v tom, že si na dvojlist sešitu vypisujete neznámá slovíčka spolu s kontextem a co dva týdny se k seznamu vracíte a do nového seznamu přepisujete spojení, která jste si nezapamatovali. Po poslední čtvrté „filtraci“, kterou provedete po dvou měsících, si budete pamatovat naprostou většinu slov. Více podrobností o této metodě si můžete poslechnout ve videu slovenské polyglotky Lýdie Machové.
Hned jak ovládnete základy jazyka, přejděte z pasivní fáze učení, z četby a poslechu, do aktivní fáze: psaní a mluvení. Mluvte sami se sebou nebo pište dopisy fiktivnímu kamarádovi, k rozvázání jazyka vám může velmi dobře pomoct například edice konverzačních Mluvníků od Lingei. Jakmile se přestanete bát mluvit, vyzkoušejte jazykový tandem spočívající v tom, že se dva lidé (online i offline) navzájem učí svůj rodný jazyk.
Učení si můžete zpestřit také různými jazykovými aplikacemi, například Duolingo, Busuu, Babbel nebo už zmíněné aplikace Memrise, Anki, Quizlet nebo Tinycards na učení slovíček formou kartiček. Vyzkoušet můžete i konverzační aplikaci HelloTalk.
Dávejte si reálné cíle
Naučit se nový jazyk je běh na dlouhou trať, na které vás velmi pravděpodobně bude provázet i ztráta motivace nebo nedostatek času, což je naprosto běžné. Důležité je mít neustále na paměti, proč se chcete jazyk učit a že byste měli být s jazykem denně v kontaktu. Taky si dávejte reálné cíle. Pokud se budete snažit za rok projít čtyřsetstránkovou učebnici, budete neustále vystresovaní, že nejedete podle plánu. Dávejte si menší a reálnější cíle. A hlavně si najděte způsob, jak vás učení jazyka bude bavit – pak nebudete vůbec vnímat, kolik času učením strávíte, a vlastně ani to, že se učíte.