Když student informatiky Petr Knetl začal měsíc a půl před svým odjezdem na Erasmus do Portugalska přemýšlet nad tím, že by mohl celý půlrok bydlet v rodinné dodávce a ušetřit tak za nájem, pokládal to ze začátku za bláznivý nápad. Čím víc nad tím ale přemýšlel, tím víc se mu ta představa líbila.
„Vždycky jsem si chtěl vyzkoušet, jaké to je žít několik měsíců jenom v autě, a musím říct, že to byla skvělá zkušenost, i když to samozřejmě má svoje nevýhody. Ale všechno bylo vykoupené tím, že jsem se každé ráno probouzel na jiném místě s úžasným výhledem, třeba na plážích, kam jsem si šel zasurfovat. Někdy jsem ale parkoval přímo před školou, abych to měl jen pár minut na přednášku,“ popisuje magisterský student.
Petr odjížděl na Erasmus v podzimním semestru, kdy v Evropě začínala druhá vlna pandemie, ale měl to štěstí, že výuka v předmětech, které si na University of Porto zapsal, probíhala prezenčně a mohl chodit do školy. Sice se ve třídách neustále větralo, studenti museli mít na přednáškách roušky a sedět s dvoumetrovými rozestupy, ale pro něj bylo nejdůležitější, že výuka nebyla online – jinak by se prý sám po půl roce v dodávce zbláznil.
V Portugalsku navíc platila na podzim mírná opatření a téměř všechny služby byly otevřené, takže mohl celý semestr chodit studovat a pracovat do univerzitní knihovny, což pro něj bylo kvůli nedostatku prostoru v dodávce velmi náročné.
„Díky otevřeným knihovnám jsem mohl pracovat na dálku pro dobrovolnické centrum MUNI pomáhá, kam jsem se přihlásil už v březnu na začátku pandemie. Nejdřív jsem propojoval dobrovolníky s lidmi, kteří potřebovali pomoc, pak jsem začal vyvíjet aplikaci na evidenci dobrovolníků, protože původní excelový soubor už na množství dobrovolníků prostě přestal stačit. V létě jsme začali připravovat mobilní aplikaci, kterou dneska používají tisíce lidí nejen z MU, z čehož mám velkou radost,“ upřesňuje informatik.
Studijní pobyt na portugalské univerzitě sice studentovi skončil na konci ledna, v Portu ale plánuje být až do června, protože letošní jarní semestr na Fakultě informatiky MU pokračuje v online režimu, díky čemuž se může na přednášky připojovat i z Portugalska. Na přednášky už se nepřipojuje z dodávky, ale z pronajatého bytu v Portu. „Po půlroce ve stísněném prostoru už člověk uvítá, že má zase normální pokoj a že se nemusí chodit sprchovat ke kamarádům,“ směje se student.
Dodávka zůstala v Portugalsku s ním, aby mohl cestovat po okolí, po cestě domů navíc plánuje projet Španělsko, Francii, Itálii a Rakousko. „Taky jsem se podíval na Azory a Madeiru a projel okolí Porta, takže si Erasmus užívám i navzdory pandemii. Ani o sociální kontakt nemám nouzi, se zahraničními studenty jsem v kontaktu celkem často.“
Přestože už student byl na studijním pobytu ve Švýcarsku, jeho druhý zahraniční pobyt ho naučil zase něco nového. „Naučil jsem se řešit problémy víc v klidu. Například hned v prvních dnech jsem byl hrozně vystresovaný z toho, že se mi rozbilo čelní sklo, pak jsem ale zjistil, že je to zbytečné a že se všechno dá poměrně jednoduše vyřešit. Člověk nesmí všechno brát tak vážně.“