Přihlášku na Erasmus přitom začal řešit až týden před uzávěrkou a tři preferované univerzity si vybíral podle vzdálenosti od moře. „Do Francie jsem vlastně vůbec nechtěl, věřil jsem klasickým stereotypům, které mi ale rok v Toulonu úplně vyvrátil. Neznám milejší lidi a už od začátku se cítím, jako bych tu měl rodinu,“ popisuje Dominik.
Za to, že okamžitě zapadl do kolektivu mezi své francouzské spolužáky, vděčí prý hlavně tomu, že na malé soukromé škole ISEN v Toulonu, kde studuje okolo tisícovky studentů informatiky, byl jediný zahraniční student.
Takovou situaci, kdy se člověk ocitne úplně sám v cizí zemi, kde nikoho nezná a nikomu nerozumí, si jeho francouzští spolužáci vůbec nedokázali představit, takže se ho ihned ujali a snažili se, aby se ve Francii cítil jako doma.
„Všichni na mě byli neuvěřitelně milí a se vším mi pomáhali, třeba ubytování bych bez své koordinátorky jen stěží sehnal. Spolužáci se mnou trávili spoustu volného času, zvali mě k sobě domů na večeře a vařili mi typická francouzská jídla, a dokonce mě s sebou vzali i na návštěvu k rodičům do proslulých francouzských vinic nebo mi zařídili soukromou prohlídku továrny na mýdlo,“ směje se Dominik.
Se spolužáky zpočátku mluvil anglicky, po roce už ale mluví téměř plynně francouzsky, i když jeho gramatika je prý velmi špatná a kamarádi si z něj dělají legraci, že má přízvuk jako Borat. Francouzsky se zvládl naučit hlavně díky filmům, seriálům, hudbě a přednáškám ve škole, které se odehrávaly převážně ve francouzštině.
„Nebylo to jednoduché trávit čas na čtyřhodinových blocích přednášek, kterým jsem nerozuměl, naštěstí jsem ale měl velmi silné vědomostní základy z Masarykovy univerzity, takže jsem pak zkoušky i skupinové projekty bez problémů zvládal, a i podle známek jsem patřil mezi nejlepší čtvrtinu třídy.“
Jeho studium ale komplikovalo to, že na konci listopadu přešla výuka do online režimu. Izolace pro Dominika ale nakonec nebyla tak náročná – pro lockdown by prý těžko hledal lepší místo než celoročně prosluněný Toulon a francouzskou riviéru.
Do Francie jel původně jen na semestr, nakonec si ale studijní pobyt protáhl na dva semestry a po skončení Erasmu si dočasně přerušil studium na MU a rozhodl se zůstat ve Francii, kde plánuje dokončit poslední ročník magisterského studia, ve kterém ho čekají dvě povinné placené půlroční stáže specializované na big data a posledních pár předmětů.
„Až do června pojedu v režimu dva týdny škola, dva týdny stáž. Dokončím školu, budu mít odpracovaný rok ve Francii, spoustu zkušeností i kontaktů v IT a bude se mi lépe hledat práce. Ještě před rokem jsem si neuměl představit, že bych chtěl žít a pracovat v zahraničí, ale Francie mi tak přirostla k srdci, že si neumím představit, že bych se teď vrátil domů. Ty možnosti, které Erasmus otevírá všem studentům, jsou úžasné,“ dodává informatik.