Snad každý to zná. Alespoň jednou v životě se většině z nás stalo, že jsme nestíhali nebo nám na něco už nezbyl čas. Jenže co když nejde jen o pivo s kamarády, ale o jinou podstatnější věc, na které vám záleží? Třeba jako o učení na blížící se zkoušky či přijímačky.
Na univerzitě je oproti středním školám velká výhoda, že si termíny zkoušek v určitém rozmezí můžete zvolit sami. Jste doslova pány svého času. Na druhou stranu vás to ale nutí přemýšlet. Přemýšlet nad tím, kolik času na jakou zkoušku budete potřebovat a kolik času si máte mezi nimi dát. I tak se může stát, že propadnete zoufalství, protože nestíháte. Teď co s tím?
Existují čtyři základní pravidla, podle kterých se řídím, když jsem v podobné situaci.
1. Nepanikařte
První emoce nepatří mezi optimistické, nevypadá to, že se to nějak zvládne. Můžete mít strach, cítit úzkost, bezmoc. Je potřeba zachovat chladnou hlavu a získat zpět odhodlání. Jenže jak, když se termín blíží a vy jste toho prošli tak málo.
2. Plánujte
Nejlepší věcí na uklidnění je plán. Plán vám dá opět naději. V tu chvíli si stačí sednout, napočítat si dny, které vám ještě zbývají a na každý takový den si určit, kolik toho musíte stihnout. Je zde jedna důležitá podmínka. Musí to být reálné. Přednostně jsou důležitá témata, která zahrnují co možná nejvíc okruhů otázek nebo jsou podstatná. Není třeba se zaobírat maličkostmi, které akorát zdržují.
3. Pracujte
Udělejte si svůj pracovní režim. Když máte cíl a naplánovanou cestu, tak pracujte. Učí se vám líp ráno? Vstávejte brzo, choďte spát brzo. V noci? Dělejte opak. Hlavně si neustále udržujte naspané hodiny a přes den to třeba doplňujte nějakým power napem. S únavou klesá efektivita a tím začnete být pozadu. Někdy to spraví kotel kafe, ale s tím bych byl opatrný.
4. Nenechte se odradit
V tuto chvíli je důležité odolat různým vábením, které vám celý plán zhatí. Kamarádi bývají někdy dost dotěrní a vidina socializace může pro vás být daleko přitažlivější než čtení stránek odborného textu. Nedejte se. Oni to bez vás zvládnou. Pivo bude přece až za odměnu.
Každý zvládneme individuálně jinou úroveň stresu a máme rozdílnou pevnou vůli v něčem pokračovat a udržet si pozornost. I tak je důležité to zkusit a bojovat, nikoliv se pouze odevzdat představě nezvládnutelnosti. Existuje teorie reakce na stres u člověka – tzv. fight or flight. Bojovat je sice těžší cesta, ale právě ta vás dostane k zaslouženému cíli.
