Snažím se vstávat kolem sedmé hodiny, abych se v klidu stihl připravit a vyrazit na praxi. Tu vykonávám v jedné advokátní kanceláři v Brně. Mou náplní práce je zpracovávat přípisy soudům. Funguje to tak, že advokáti podají žalobu, a soudy se doptávají na podrobnosti. A právě mým úkolem je na tyto dotazy soudců ke konkrétním žalobám odpovídat. Většinou jsou to jednodušší dotazy, zkrátka nic závažného, čemu by se museli advokáti věnovat sami.
Při psaní odpovědí vycházím z judikatury, právních předpisů a využívám znalosti, které jsem získal ve škole. Občas mám na odpovědi přímo vzor, někdy si ale odpověď žádá obsáhlejší argumentaci. A když nevím, vždy se advokátů v kanceláři můžu zeptat. Praxe mi teď zabírají celé dopoledne. Jsem proto vděčný učitelům, kteří přednášky nahrávají, že jsou dostupné v interaktivní osnově v ISu. Doma si můžu přednášku pozastavit, přetočit a v klidu si psát poznámky.
V poledne na praxi končím a mířím do školy. Po obědě v menze mi výuka začíná seminářem obchodního práva. V tomto předmětu probíráme obchodní závazkové vztahy, takže volně navazujeme na samostatný předmět závazkového práva, který jsme ukončili v minulém semestru. Na závazcích je krásně vidět, jak některé věci v právu mohou být nejednoznačné a že všechno není tak zřejmé, jak se zdá. A to je jedna z mála věcí, co mě na právu občas štve.
Další seminář mám z mezinárodního soukromého práva. Jde o problematiku střetávání právních řádů různých zemí v soukromoprávní sféře. Dnes se bavíme o konkrétním případu: občan České republiky vyjede lyžovat do Rakouska, opije se a způsobí tam škodu na majetku. Kde jej majitel nemovitosti bude žalovat a podle kterého právního řádu se to bude řešit?
Jako poslední mě dnes čeká seminář trestního práva. Třetí ročník je specifický tím, že nám začínají přibývat veřejnoprávní předměty a ubývají soukromoprávní. V semináři trestního práva se budeme zabývat trestní odpovědností a pojetím trestného činu.
Po výuce jdu na zkoušku Fakultní divadelní společnosti. Ve spolku jsem druhým rokem a užívám si to. O divadlo jsem se totiž vždycky zajímal a vystupování před lidmi mi nedělá problém, už na střední škole jsem moderoval různé akce. Po nástupu na fakultu jsem o spolku nevěděl, řekla mi o něm až později kamarádka. A jak se uvolnila protiepidemická opatření, neváhal jsem a šel jsem to zkusit.
Fakultní divadelní společnost
Na Právnické fakultě MU od roku 2015 působí divadelní spolek, který se dramaturgicky zaměřuje na hry o právu, a to i pro neprávní publikum. V repertoáru má například hru Milada, která je dokumentárním divadlem o procesu s Miladou Horákovou, nebo hru 1918 o vyjednávání při vzniku Československa.
Náš spolek je specifický v tom, že dělá autorské hry s právní tematikou. Vycházíme v nich třeba ze skutečných soudních procesů, které se ale snažíme vždy ozvláštnit, nabídnout na ně různé pohledy a částečně je přiblížit dnešní době.
Letos připravujeme hru na téma hilsneriády. Její pracovní název je Nenávist a čerpáme v ní z dochovaných stenografických zápisů. Na případ židovského mladíka Leopolda Hilsnera z přelomu 19. a 20. století, který byl obviněn z rituální vraždy mladé křesťanky, se díváme hned z několika pohledů. Zajímavý je třeba ten Tomáše G. Masaryka, který se jako jeden z mála za Hilsnera postavil a pozadí procesu označil za antisemitské.
Složení souboru je pestré, jsou v něm studenti napříč ročníky, hrají s námi doktorandi i absolventi. Takže když si po zkoušce sedneme v restauraci, můžeme se bavit i o právních otázkách a každý může přispět do debaty svým odborným názorem.
Divadlo je fajn zpestření studia. Vystupovali jsme třeba na Noci vědců, v Telči a v brzké době budeme hrát na Nejvyšším správním soudu k výročí jeho založení. Musíte tomu obětovat značnou část volného času, ale stojí to za to.
Domů přicházím až pozdě večer. V jiné dny si ještě doma plním domácí povinnosti nebo poslouchám zpětně přednášky. Dnes už ale pouze uléhám ke spánku, abych měl dostatek energie na zítřek.
