V loňském akademickém roce vyjel do zahraničí s programem Erasmus už dvoumiliontý student. Evropská komise se proto rozhodla, že z každé zúčastněné země vybere jednoho úspěšného studenta, který se programu nedávno zúčastnil a který bude tuto metu symbolizovat. Za Českou republiku se jím na základě svého úspěšného příběhu stala Petra Nováková z Masarykovy univerzity. Coby studentka historie a mediálních studií a žurnalistiky totiž absolvovala prestižní šestiměsíční stáž v bruselské centrále Severoatlantické aliance.
Dostat se do NATO znamenalo vyhrát ve velké konkurenci dalších studentů nebo prostě stačilo mít odvahu přihlásit se?
Náhodou jsem na tuto možnost narazila na Fakultě sociálních studií. Podala jsem si přihlášku, do které musíte dát maximum, protože je to rozhodující faktor. A naštěstí to stačilo. Konkurence je nicméně poměrně slušná, čísla se pohybují kolem tisíců přihlášek. Když jsem nastoupila v březnu já, tak mohlo být v celém velitelství okolo 30 stážistů. Stáž v NATO je navíc problematická proto, že před nástupem musíte získat bezpečnostní prověrky, což se může protáhnout i na několik měsíců a notně zpozdit odjezd, ne-li ho úplně znemožnit. Záleží pak na flexibilitě všech zúčastněných stran.
Jak vypadala vaše práce na stáži?
Pracovala jsem v Public Diplomacy Division, která má na starosti komunikaci NATO navenek. Často jsme vytvářeli propagační materiály, a já jsem, díky tomu že studuju specializaci digitální média, měla na starosti i editování několika videí a videoklipů. Měla jsem velké štěstí, že se v průběhu mé stáže slavilo 60 let NATO a navíc se měnil generální tajemník, s čímž byly spojené dvě velké konference, které jsem pomáhala organizovat.
Pro mnoho studentů by taková práce znamenala především jazykovou výzvu.
Jazyk pro mě nebyl až takový problém, ačkoli jsem nikdy předtím v zahraničí tak dlouhou dobu nestrávila. Ale díky členství ve studentské organizaci AIESEC, která má pobočky po celém světě, jsem byla zvyklá na téměř každodenní komunikaci s kolegy-studenty v zahraničí. Navíc jsem půl roku před odjezdem angličtinu i učila. Francouzštinu, ačkoli je to druhý oficiální jazyk aliance, po mně naštěstí nechtěli.
Jak vás taková zkušenost změnila a jaké máte další plány?
Dalo mi to mnohem větší rozhled a snad i otevřelo svět nových možností. Od září v Bruselu pracuju v jedné soukromé firmě a mám na starosti PR a marketing, tedy přesně můj vysněný obor. Stejně jako na stáži v NATO se tu hodně věnuju komunitním médiím a webu 2.0, díky čemuž jsem si konečně zvolila téma bakalářské práce. Měla by být jakýmsi návrhem interaktivní databáze sloužící k archivaci studentských závěrečných prací na všech evropských univerzitách a zároveň umožňující studentům mezi sebou spolupracovat a vyhledávat témata, která je zajímají. Měl by se tím třeba odbourat zbytečný výzkum, kdy deset lidí v jednom ročníku zpracovává totéž téma. Zároveň měl by systém umožnit akademickou spolupráci a mnohem snazší přístup k informacím. Pokud v lednu práci obhájím, ráda bych pracovala na uvedení projektu do praxe.