1. Jak většinou prožíváš zkouškové období?
2. Co bys poradil/a prvákovi, aby zvládl/a zkoušky?
1. Snažím se všechno rozumně rozvrhnout, abych nebyl moc ve stresu. Většinou se na zkoušku snažím vyhradit tak týden a pak je to celkem v pohodě, ale ne vždycky to vyjde. Když mám týden, tak to ale neznamená, že se učím od rána do večera, většinou se snažím práci i během dne nějak rozumně rozložit. V průběhu semestru tomu většinou moc nedám, hlavně u předmětů, které mě tak moc nezajímají.
2. Především by neměl nic podcenit. Zvlášť tady na fakultě informatiky jsou předměty, u kterých se to zvlášť nevyplácí.
1. Většinou jsem v lednu a únoru na soustředění, takže se v podzimním semestru snažím dělat předtermíny. Jsou předměty, na které mi stačí během semestru chodit a pak se připravuju jen několik hodin, ale jsou tu věci jako fyziologie, na které jsem se učila 14 dní v kuse.
2. Důležité je nakoupit kafe, čokoládu a být v klidu, protože, jak se říká, zkouška je od slova zkusit. Jakmile se člověk moc stresuje, zadělává si na to, aby měl okno. No, a při samotné zkoušce hlavně moc neupozorňovat na věci, co nevím, a snažit se prodat, co umím.
1. Většinou to začne tím, že si nakopíruju spoustu materiálů, obejdu knihovnu a pak po nocích nespím a studuju. Hodně už se připravuju průběžně přes semestr.
2. Důležité je chodit na cvičení a poslouchat, co se tam děje. Klíčové je taky být v kontaktu se staršími spolužáky a zjistit si, co přesně který učitel vyžaduje.
1. Učím se na státnice, takže teď netypicky. Ale většinou moje dny ve zkouškovém vypadaly tak, že dopoledne jsem se učila hodně, odpoledne jen trochu a večer relaxovala. Na zkoušku jsem se obvykle připravovala několik dní, teda až na latinu – to zabralo měsíce.
2. Radím neučit se moc. Máte spoustu termínů a nemusíte všechno udělat hned napoprvé.
1. Poměrně dost stresově. Učím se víceméně na poslední chvíli a podle toho to taky pak vypadá. Ale většinou všechno nějak vyjde. Na zkoušku se průměrně v poslední době učím tak týden a tím myslím, že nad knížkami sedím od rána do večera.
2. Poradila bych to, co sama nedělám: Ať se začne učit už během semestru, bude to pak mít o dost snazší. Dělá to ale asi málokdo, i když je to určitě dobrý nápad.
Barbora Štrynclová, přírodovědecká a filozofická fakulta
1. Prožívám to dost hekticky. Zvlášť teď přes státnicemi, kdy dodělávám diplomku a čekají mě ještě nějaké pokusy v laboratořích. Učení na zkoušky mi většinou zabere něco mezi jedním až 14 dny, podle obtížnosti. Během semestru se učím jen na průběžné testy. Dokud nemusím, tak na to nesáhnu.
2. Určitě bych radila, ať se připravuje i během semestru a nic nepodceňuje.
1. Většinou jsem od rána do večera doma a studuju, myslím na to, jak je mi špatně, dostávám různé nemoci, nebo si aspoň myslím, že je mám, a pak jdu na zkoušku a ono to nějak dopadne. Učení mi většinou zabere něco mezi týdnem a deseti dny – poslední dobou to klesá.
2. Radil bych dávat si ze začátku co nejméně kreditů, než se vstřebá počáteční šok. Jinak na všechno zabírá nadšení. Tedy být nadšený pro to, co studuju, a ne si jen plnit kredity.
