Be international pomůže navázat kontakty

Šárka Dušková strávila loňské léto v Turecku. Ne na dovolené u moře, ale v kanceláři ve městě na jihovýchodě země, kde pomáhala nevládní organizaci s komunikací s evropskými institucemi a vymýšlením projektů. Ty by měly zaostalé oblasti Turecka pomoct přiblížit se rozvinutější západní části země. „Žijí tam hlavně Kurdové, kteří se potýkají s ignorací centrální vlády. Oblast je zaostalá, a navíc se tam pořád bojuje s teroristickou organizací PKK,“ přibližuje Dušková některé z příčin špatných životních podmínek tamějších lidí a důvody, proč oblast dobrovolníky, jako je ona, potřebuje.
Studentka politologie a práva rozhodně není jediná, kdo se podobných akcí v rámci evropské dobrovolné služby zúčastnil. Počet dobrovolníků, kteří pomáhají v zahraničí bez nároku na odměnu, postupně roste. A rostl by ještě rychleji, kdyby měli mladí lidé více informací o tom, jak se podobných programů mohou zúčastnit.

A právě proto založila Šárka Dušková se spolužačkou Klárou Bažantovou občanské sdružení Be international. To by mělo pomáhat účast v podobných projektech zprostředkovávat. A nejen to. „Chceme se zaměřovat na oblast lidských práv a demokratizaci a poskytnout mladým lidem prostor, aby se mohli více podílet na společenském životě a nějak se angažovali,“ vysvětluje Klára Bažantová a dodává, že když někdo přijde s nějakým politickým nebo lidskoprávním tématem, budou se ho snažit rozvíjet.

Obě studentky, které jsou členkami několika nevládních organizací, už se zapojily do různých projektů. Kromě zmíněného Turecka vycestovaly třeba do Arménie, Gruzie nebo na Ukrajinu. Škála aktivit, ke kterým se mladí lidé nejen v těchto zemích mohou přidat, je široká. „Od organizace hudebního festivalu až po úklid po povodních,“ naznačuje Šárka Dušková.
Všechny programy ovšem nejsou zaměřené jen na pomoc konkrétním lidem nebo organizacím. V některých jde spíš o to, aby se setkávali lidé z různých, často znepřátelených kultur nebo etnik. „Byla jsem třeba na jedné výměně mládeže, jejímž tématem byla demokratizace, nebo u abcházských hranic v Gruzii, kde jsme se bavili o migraci a problematice uprchlíků,“ dává příklad Klára Bažantová, podle níž je na podobných akcích nejdůležitější, že se lidé setkají naživo. „Většina z nás v sobě nosí předsudky, které si ovšem často neuvědomujeme. Ty se projeví, až když se s člověkem z jiného etnika setkáte. Ale když už v tom prostředí jste, tak se skutečně zajímáte o názory jiných a bariéry padnou.“ Díky kontaktům, které členové sdružení už získali, se teď na podobná setkání může podívat mnohem více lidí.

Jen jimi však Be international nežije. Jeho členové zorganizovali už na podzim akci na podporu Gruzie, před pár dny vydali newsletter o lidských právech Review of Human Rights a na březen chystají setkání Kurdů, Arménů a Gruzínců v Brně.