Právnická fakulta totiž nabízí svým studentům díky dlouholeté spolupráci s University of Illinois Chicago jedno stipendijní místo. Je o něj obrovský zájem a do posledního kola výběru postupuje okolo patnácti uchazečů. Nejlepšího kandidáta pak přijíždějí do Brna vybírat na ústní pohovory dokonce i profesoři z Ameriky.
„Myslel jsem si, že nemám velkou šanci na úspěch. O to víc jsem byl překvapený, když nás uchazeče pozvali na večeři do hotelu a při vyhlašování výsledků řekli moje jméno. Těžko říct, proč vybrali zrovna mě, ale možná proto, že nežiju jenom školou. Dlouhé roky totiž působím ve skautu jako vedoucí oddílu. A určitě mi pomohl i dobrý studijní průměr a zájem o obor. Studium práv mě opravdu baví – člověk se v této profesi skutečně vůbec nenudí,“ říká Marek.
Je vděčný, že od MUNI dostal příležitost srovnat si českou výuku s tou americkou. Kvalita výuky i pedagogů je podle něj velmi podobná, ale velkým překvapením pro něj bylo, jak jsou v USA studenti motivovaní ke studiu.
„Je vidět, že vzdělání je placené. Studenti se více připravují do hodiny, více se zapojují do diskusí a nebojí se na začátku přednášky přihlásit o slovo a krátce shrnout svým osmdesáti spolužákům, o čem byl soudní případ, který si měli doma prostudovat,“ srovnává Marek a dodává, že američtí studenti také dělají spoustu aktivit navíc a snaží se ukázat hlavně učitelům, jak jsou dobří, protože v americkém systému hrají u zaměstnavatelů velkou roli reference od učitelů.
„Bylo zajímavé vidět, jak se liší přístup ke studiu v Česku a v USA, i jak podobné jsou si oba právní systémy i právní řešení problémů. Dozvěděl jsem se také spoustu nových věcí o historii země, a to díky případům, které jsme probírali. Byly to případy spojené s rasovými otázkami nebo otázkami svobody projevu. Také jsem zažil velmi netradiční zkoušky. Při mootcourtu, simulovaném soudním řízení, jsem si vyzkoušel právní argumentaci v angličtině. To se člověku na domácí fakultě zase tak často nestává,“ přibližuje student.
Amerika je opravdu zemí příležitostí
I když škola a čtyři předměty, které si na UIC zapsal, dávaly Markovi zabrat, semestr v Chicagu si užil naplno. Spoustu času trávil se svými spolubydlícími, kteří dlouhodobě žijí v USA, ale kořeny mají na Ukrajině, Jamajce, ve Francii či Venezuele. Podíval se také do Miami a New Orleans a s profesorem Sengem, hlavním garantem stipendijního programu, vyjel do Washingtonu. V Chicagu strávil Vánoce a považuje je za nejlepší dny s přáteli.
„Kdyby mě doma nedrželo tolik věcí, zvažoval bych stěhování za prací do Chicaga. Pro mladého člověka je Amerika opravdu zemí plnou příležitostí. Bavila mě hlavně velká kulturní rozmanitost a diverzita a to, jak snadno člověk naváže přátelství třeba i při procházce v parku. Díky pobytu v USA jsem překonal strach z neznámých věcí, jsem mnohem odvážnější, než jsem býval. Za příležitost a studium děkuji, je to nezapomenutelné období.“