Kam můžu vycestovat? Co je nutné před odjezdem zařídit? Na podobné otázky odpověděla na přednášce Dagmar Hábová z Oddělení zahraničních vztahů. Studenti mohou využít programů Erasmus+ (evropské destinace), Erasmus+ ICM (i mimo Evropu), aliance EDUC (online kurzy a volný gap semestr), vyrazit na partnerskou univerzitu MUNI nebo si vyzkoušet pracovní stáž v zahraničí. „Přestože je možné vybírat z mnoha škol, je nutné se pořádně podívat na nabídky jednotlivých kateder,“ připomněla Hábová. Pokud studentům nabídka nevyhovuje, mohou si pobyt sami s vysněnou školou domluvit a vyjet jako takzvaný freemover. Taková možnost je ale organizačně náročnější.
Před odjezdem je nutné doložit všechny dokumenty (motivační dopis, životopis) a prokázat dosažené známky a status aktivního studenta. Dále je nutné ovládat jazyk výuky (nejčastěji anglický) na úrovni B2, někde je vyžadována úroveň C1. Za pobyt je nutno získat alespoň 20 kreditů ECTS.
Stipendia pro studium v zahraničí se svou výší mohou lišit. U programu Erasmus+ jsou země jsou rozděleny na ty s vyššími náklady (třeba Belgie nebo Dánsko) a nižšími (Bulharsko nebo Chorvatsko). U klasického Erasmu+ se podpora pohybuje v rozmezí 660 až 540 eur na měsíc. „Pozor ale na školy, které vyžadují školné. Stát se to může, pokud vyjedete jako freemover, nemáte tak garanci studia bez poplatků,“ upozornila Hábová.
Nechyběly ani zkušenosti studentů, kteří Erasmus již absolvovali. První vystoupila studentka Stela Houserová. Ta navštívila Granadu a Vídeň. Vídeň byla podle jejího vyprávění úžasnou destinací. „Je blízko Česku, kdykoli vás mohou přátelé navštívit. V okolí naleznete nádherné hory i kulturní památky,“ popisovala Houserová. Zmínila ale i to, že v Rakousku je draho a studenti s tím musí před odjezdem počítat. Stipendium v takovém případě stačí jen na nezbytné výdaje.
Druhá přednášející Klára Huvarová se zaměřila na stáže v zahraničí. Sama pracovala v Bruselu. Vysvětlila, že grant pro stážisty v zahraničí platí pouze v případě, že student pracuje v institucích, které nejsou spojené s Evropskou unií – třeba nezávislé a charitativní organizace. Vyprávěla o svých prvních týdnech v Bruselu. „Kulturní šok určitě zažijete, ale není nutné se ho bát,“ uklidnila přítomné. Zároveň všechny povzbudila, že byť je práce v zahraničí náročná, doporučuje vyjet i na delší dobu. „Než jsem se totiž ve všem zaběhla, už jsem jela domů,“ podotkla Huvarová.
Poslední příspěvek patřil studentu Patriku Andrýzkovi. Poukázal na to, že znalost místního jazyka není vždy nutná. Dnes se všude dá relativně dobře domluvit anglicky. „Na univerzitě problém není. Jazykové rozdíly se projeví, až když opustíte akademickou půdu a někam vyjedete,“ poznamenal.
Výlety při pobytu v zahraničí doporučil nejen on, ale i další hosté. Všichni tři studenti přítomné rovněž nabádali, aby určitě do zahraničí vyrazili, a to i opakovaně.
Autorka článku je studentkou Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a členkou studentské redakce Magazínu M.