V Lublani totiž kdysi byla na jednodenním výletu a moc se jí tam líbilo. Tehdy ale vůbec neuvažovala, že by tam chtěla jet studovat, i když vyjet na Erasmus plánovala už od prvního ročníku. Nakonec tam ale v posledním semestru magisterského studia skončila díky shodě okolností. Její katedra totiž nabízela studium buď v Lublani, nebo v chorvatské Riece.
„Váhala jsem mezi semestrem u moře nebo v obklopení nádherné přírody. Nakonec vyhrály hory a jsem moc ráda, že jsem se tak rozhodla, protože jaro a začátek léta ve Slovinsku byly kouzelné. Viděli jsme velký kus země, kterou jsem procestovala se skvělými lidmi. A po celou dobu jsme obdivovali okolní hory, ledovcová jezera i nádherné údolí a kaňon řeky Soči. Slovinská příroda je prostě úžasná,“ pochvaluje si studentka.
Se zahraničními kamarády, které poznala na místní pedagogické fakultě, ale netrávila čas jen během cestování. Vlastně spolu byli téměř dennodenně. Každý den spolu chodili do parku, kaváren nebo se často potkávali v restauracích na obědech, které mají v celé Lublani studenti za zvýhodněnou cenu.
„Co se mi velmi líbilo na Slovinsku, byl jejich systém studentských bonů, díky nimž mají studenti výrazné slevy na obědy v restauracích, které pak dotuje stát. Obědy nás tak vycházely kolem tří až pěti eur, což bylo levnější než si vařit. Společné obědy nám navíc daly skvělou příležitost potkávat se každý den s celou partou. Celkem nás bylo asi deset kamarádů z Česka, Polska, Německa, Nizozemí a Británie. Hodně jsme si sedli a dodnes jsme v kontaktu. Můj Erasmus byl skvělý hlavně díky nim,“ říká studentka.
Do Slovinska bych jela klidně znova
Také ve škole prý měli skvělé učitele. Nejzajímavějším předmětem pro ni byl kurz zaměřený na přírodu a malé děti, kde se učili, jaký vliv mají hry v přírodě na dětskou psychiku. V rámci tohoto předmětu hráli hrůzné hry, vyjeli na exkurzi do zoo, zkoumali žijící organismy v potoce nebo společně v týmech připravovali skupinové hry pro děti.
„Studuji učitelství přírodopisu a výchovy pro zdraví pro základní školy, takže takové praktické kurzy pro mě jsou nejzajímavější. Něco podobného jsem už absolvovala i na MUNI, a jsou to přesně ty kurzy, které mi ukazují, jak bych v budoucnu chtěla připravovat zábavnou výuku,“ říká studentka.
Taky se jí velmi líbil přístup místní univerzity ke sportu – studenti mohou zdarma po celou dobu studia chodit na některý druh sportu, například do posilovny, na pilates nebo hrát sporty jako basket, volejbal nebo badminton. I ona této možnosti využila a chodila s kamarádkou na jogalates. O sporty byl celkově prý velký zájem, který neopadal – tělocvična bývala plná po celý semestr.
„Erasmus ve Slovinsku byla velká zábava a hrozně rychle to uteklo. Byla to krásná zkušenost a mrzí mě, že jsem během studia nevyjela na Erasmus víckrát. A kdybych mohla znova, určitě bych jela znova do Lublaně, protože to tam bylo skvělé. Nebo možná do Skandinávie. Škoda, že už jsem na konci studia. Těch možností je tolik a je chyba jich nevyužívat,“ uzavírá studentka.