Assassin násilí jen paroduje, o skutečné nestojí

Na tu situaci se dá reagovat různě. Jen si to představte. Stojíte na tramvajové zastávce a k čekajícímu vedle vás se najednou někdo zezadu přiblíží a přejede mu kartáčkem po krku. Někdo se vyděsí a čeká, kdy „násilník“ přiskočí i k němu, a někdo se rozesměje. Do druhé kategorie patří hlavně ti, kteří vědí, o co jde. Že se tady zrovna odehrála vražda ve hře jménem Assassin a člověk, který čekal na tramvaj, ze hry právě vypadl.

Podobných situací teď bude ve městě k vidění asi víc. Nový ročník městské hry, která vznikla v Brně v roce 2005 a jejíž tvůrci se inspirovali světem mafie a organizovaného zločinu, se totiž právě rozjíždí. S několika novinkami. „Letos jsme hru poprvé otevřeli i pro nestudenty, může se zúčastnit až 240 lidí, a hráči mají nově možnost se i bránit. Když si člověk všimne, že po něm někdo jde, strčí si do pusy zubní kartáček, a tak je nedotknutelný,“ naznačuje pravidla jeden z  organizátorů a student evropských studií na MU v jedné osobě Vojtěch Benda.

Assassin se mafií inspiruje v základních zásadách i drobných detailech. Proti sobě stojí několik týmů, Famiglií. Cílem jejich členů je zabít symbolicky zubním kartáčkem co nejvíce členů jiných Famiglií a uchránit co nejvíce vlastních rodinných příslušníků. Hráči mohou lovit samostatně, ale většinou vyrážejí do terénu po skupinkách. „Rozhodně však neplatí, že by se někde naháněly celé klany o dvanácti lidech. To ve hře vidíme neradi, vyvolává to soutěživost v negativním smyslu, o  kterou nestojíme,“ upozorňuje jeden z desítky organizátorů, kteří mají nejraději čisté „vraždy“: „Chceme, aby vrah oběť překvapil. Aby vůbec netušila, že má někoho za zády.“
Než k něčemu takovému dojde, musí se ovšem vrah ke své oběti dostat. A  to není jen tak. Hráči o sobě vědí jen jméno a příjmení a z fotky to, jak vypadají. Všechny informace o hře se dozvědí mimo jiné na oficiálních webových stránkách hry www.assassin-brno.cz. Ani fotografie ale pronásledovateli nemusí být nic platná. Hodně lidí je kvůli hře ochotných radikálně změnit vzhled.

Vrah většinou postupuje tak, že si sedne k počítači a zkouší o oběti zjistit co nejvíc. Zda studuje nebo pracuje, kde bydlí, s kým se stýká, jak tráví volný čas. „Hodně nebezpečným zdrojem informací jsou v tomto ohledu sociální sítě. Jakmile to hráči pochopí, tak za sebou zpravidla velmi rychle zametou stopy,“ podotýká Benda. Někdy ovšem ani to nepomůže a občas někdo vymyslí vraždy, o nichž si hráči povídají ještě několik let. Běžná jsou fiktivní rande, ale členové jedné Famiglie už zinscenovali i fiktivní pracovní pohovor, a jedna slečna se dokonce dokázala dostat za medikem až do šatny v porodnici, kam se normálně nesmí.