Cyklus Český kinematograf – zapomenutý svět českého filmu láká do sálu Bakala na to nejlepší z českých filmových klasik. Filmy se budou promítat po šest úterních večerů, poslední projekce je plánována na 13. prosince. Dramaturgie přehlídky, pořádané ústavem filmu a audiovizuální kultury filozofické fakulty, se zaměřuje na období od samotných počátků kinematografie až po rok 1945.
Český kinematograf
Filmy: Tonka Šibenice + Světlo proniká tmou
11. října 2011 v 19:30
Sál Bakala, Žerotínovo nám. 6, Brno
Na úterý 11. října na 19:30 připadly dva významné filmy českých filmových dějin. Prvním z nich je celovečerní Tonka Šibenice režiséra Karla Antona. V tomto snímku z roku 1930 zaznělo poprvé na plátnech kin české slovo. Nejedná se však o zvukový film v pravém slova smyslu, neboť byl původně natočen jako němý a až dodatečně ozvučen. Jeho význam ovšem netkvěl ve zvukové podobě, ale v citlivém zpracování tragického příběhu, který vycházel z povídky Egona Erwina Kische.
Tonka Šibenice působivě využívá obrazové složky filmu k vylíčení pocitů hlavní hrdinky, kterou kamera Erna Košťála často snímá v detailech (a také si vypomáhá optickými efekty), a tím nutí diváka soustředit se na pochopení jejího duševního stavu. Její představitelka Ita Rina, která se proslavila zejména Erotikonem (1929) režiséra Gustava Machatého, prochází v průběhu děje proměnou od šťastně zamilované venkovské dívky až po životem zničenou ubohou lidskou trosku. Kromě jejího výkonu lze ve filmu vyzdvihnout také poetickou atmosféru snímku. Zejména vyniká scéna osudového setkání Tonky s odsouzencem, která důmyslně využívá dvojexpozic k vyjádření vztahu mezi postavami. Sál Bakala uvádí snímek v jediné dochované, a to francouzské verzi.
Druhým uváděným snímkem je krátký film Světlo proniká tmou, kterým ve spolupráci s Františkem Pilátem debutoval nedávno zesnulý Otakar Vávra. Autoři v sérii záběrů skládají poctu vynálezu elektřiny. Výrazná hudba určuje rytmus záběrů a zároveň je navzájem propojuje a vytváří tak z díla komplexní etudu, kterým se dílo přibližuje malířskému orfismu. Film je výrazným zástupcem českého avantgardního proudu třicátých let.
Na přípravě celého cyklu se podílel student filmové vědy na filozofické fakultě Michal Večeřa, který ve spolupráci s Annou Batistovou z ústavu filmu a audiovizuální kultury vytvořil program a publikační texty festivalu.
