Zatímco někteří studenti musí jíst štědrovečerního kapra se skripty na kolenou, aby všechny zkoušky stihli do začátku dalšího semestru, jiní mají po dvou týdnech volno. Pokud se tyto dva extrémy potkají jako spolubydlící na kolejích, může být zkouškové docela nešťastné období pro oba. Zatímco jedni budou frustrovaní z rychlého tempa spolubydlících, ti druzí mohou být uražení, že protějšek dává permanentně přednost knížce před jejich maličkostí.
Co naplat, každá fakulta má jiný rytmus. Ukázal to i výzkum Ukončení studia na Masarykově univerzitě – Ohlédnutí a perspektiva 2011.
Málokoho překvapí, že nejdéle se na zkoušku učí medikové a medičky. Jedna zkouška jim podle průzkum zabere v průměru čtrnáct dní s tím, že se ale musí učit i v průběhu semestru. S velkým odstupem následují studenti právnické fakulty, kteří se připravují něco málo přes šest dní. „Záleží to na zkoušce. Těžší předměty jako třeba občanské nebo procesní právo jsem se učil týden, ty lehčí tři čtyři dny,“ říká Vítězslav Sovič ze třetího ročníku.
Další skupinu tvoří studenti přírodovědecké, filozofické a pedagogické fakulty. Ti věnují přípravám asi pět dní. Jelikož jsou ale obory těchto fakult dost rozmanité, nemusí být průměrná čísla zrovna reprezentativní. „Na nejtěžší zkoušky se učím asi 72 hodin čistého času, na ty běžné a lehčí deset až dvanáct hodin,“ říká Roman Kusák, který studuje teorii interaktivních médií. Oproti tomu studenti jazyků se přípravám na zkoušky věnují v podstatě od začátku semestru.
Studenti fakulty sociálních studií, ekonomicko-správní fakulty a fakulty informatiky se učí asi čtyři dny. Liší se to ale jako obvykle zkoušku od zkoušky a student od studenta. „Na ESF mi jedna zkouška zabere dva až tři dny, na FSS se učím na zkoušky většinou den. O to víc povinností máme ale během semestru,“ porovnává Lucie Boleslavová, která studuje na obou fakultách. „Nejdéle jsem se učila Makroekonomii 2, to zabralo asi týden,“ dodává Lucie.
V průměru necelé tři dny, tedy nejméně, se učí studenti fakulty sportovních studií. Jaké z toho plyne ponaučení? Vážení medici, pro spokojenost všech zúčastněných hledejte spolubydlící raději jen na vlastní fakultě.
Záleží na vlastní strategii
Statistika je jedna věc, nicméně to, jak dlouho se studenti připravují na jednu zkoušku, záleží na mnoha různých faktorech. Učí-li se někdo průběžně, pak mu stačí si učivo jednou dvakrát proletět a může vyrazit. Někomu příliš nezáleží na známce, jiný se snaží o prospěchové stipendium. Pro koho je béčko prohrou, stráví tedy nad učením logicky víc času, vypije víc kávy a sní víc čokolády. Záleží ale i na povaze oboru. Jít na zkoušku z matematiky s tím, že si jednou prolistujete učebnici bez jediného spočítaného příkladu, by si možná netroufl ani Pythagoras.
A o délce příprav tradičně rozhoduje i pověst, která zkoušku, potažmo zkoušejícího předchází. Pokud vás starší a zkušenější kolegové vystraší (a jejich hrozby navíc dokládá i statistika známek, kterou si najdete na ISu), pak si jistě nad přípravou posedíte trochu déle. A uděláte dobře.