Výhod práce se studeným plazmatem je podle autora celé myšlenky Mirko Černáka z Ústavu fyzikální elektroniky hned několik. „Naše aplikace se týká především úpravy plastů. Na ty ale nejde nanášet barviva a lepidla na bázi vody, protože jsou takzvaně hydrofobní. To můžete třeba chemicky změnit tak, že na plast působíte agresivními chemikáliemi, například kyselinami. My ale stejných účinků dosáhneme bez environmentálně problematických chemikálií,“ vysvětluje Černák.
Kromě těchto vylepšení je výhodou plazmatu i to, že může upravovat vrstvy o hloubce v řádech desítek nanometrů. Dokáže tedy textilu udělit požadované vlastnosti, aniž by se změnily vlastnosti polymeru uvnitř vláken. Zařízení vyvíjené Černákovým týmem navíc umožňuje opracovávat textil v průmyslové výrobě vysokou rychlostí, několikanásobně přesahující rychlost konkurenčních technologií. Velmi pravděpodobně se tak již brzy setkáme přímo na trhu s výrobky připravenými tímto způsobem. „Hlavní využití je v různých hygienických potřebách, například v dětských plenkách,“ říká Černák a dodává, že to je ovšem jenom začátek. „Pokud se nám podaří v tomto projektu uspět, zvládneme už prakticky cokoliv. Další možná použití jsou v papírenském průmyslu, v opracování skla, fólií a na řadě dalších plošných materiálů,“ předpovídá výzkumník.
Plazma
Plazma je někdy popisováno jako čtvrté skupenství hmoty. Definuje se jako kvazineutrální soubor částic s volnými nosiči nábojů, který vykazuje kolektivní chování. Plazma je vodivé a silně reaguje na elektrická a magnetická pole. Kvazineutrální znamená, že v průměru obsahuje stejné množství kladných a záporných částic. Navenek se plazma jeví jako nenabitá tekutina. Kolektivním chováním se rozumí, že plazma je schopné jako celek svými projevy generovat globální elektrická a magnetická pole a na takováto globální pole reagovat.