Jak se takový herbář používá? „Vše je založené na stále funkčnímsystému, který existuje už od přelomu 19. a 20. století, kdy dvarakouští přírodovědci sepsali všechny známé rody rostlin, uspořádali jev rámci čeledí a každému rodu dali číslo,“ vysvětluje kurátor herbářeJiří Danihelka princip, jak jsou rostliny ve sbírce uspořádány. I přessvé stáří se tento systém dodnes používá v mnoha evropských herbářích.
I vyhledávání v herbáři je založeno na tradičním způsobu – na principulístkového katalogu. Najdete rodové číslo, skříň, příslušný balík –a pak už podle abecedy hledáte příslušné obálky. Vzhledem k obrovskémuobjemu dat, která se v herbáři za skoro 90 let jeho existencenashromáždila, není až na nejnovější přírůstky zatím digitalizován –podle Danihelky nic ale nebrání tomu, aby se v něm dobře hledalo.„Herbář jsem zdědil nejen se všemi rostlinami řádně nalepenými, aletaké velmi dobře srovnaný, což zdaleka není běžné. Díky tomu praktickycokoliv chcete, za pár minut držíte v ruce,“ říká Danihelka, aledodává, že i přesto by se do digitalizace vědci rádi pustili.
V poslední době vědci objevují význam herbářů i pro molekulární biologii. Ukazuje se, že skutečně nestačí mít podobu rostliny jen elektronicky zaznamenanou, ale že je potřeba přímo uchovávat konkrétní vzorky. Navíc je někdy možné izolovat DNA i ze sběrů starých několik desítek let. Foto: David Povolný.
Herbář je stále vyhledávanou vědeckou i pedagogickou pomůckou.„Primární význam tkví ve studiu variability a klasifikaci rostlin.Každá rostlina na světě byla popsána a pojmenována na základě určitéhoexempláře, kterému se říká typ. Takové typy jsou ohromně důležité prostabilitu biologické nomenklatury a i my několik desítek typůvlastníme,“ uvádí Danihelka.
Herbář je tak cenným nástrojem i při zpětném hodnocení předchozíchvýzkumů či ověřování správnosti vědeckých postupů. „Když chce někdovidět, co nějaký badatel rozuměl pod určitým druhem, když jejpopisoval, musí hledat konkrétní exempláře uložené v jednom neboněkolika herbářích. Může tak snadno zjistit, že se někdo třeba spletla popsal jako druh bezvýznamnou odchylku,“ říká kurátor Danihelka.
Nejčastěji pak slouží herbář při určování neznámých rostlin. Badatel simůže porovnat, zda rostlina v herbáři uložená pod jménem, k němuž přiurčování dospěl, také stejně vypadá. Herbáře jsou navíc jako zdrojspolehlivých a ověřitelných údajů o nalezištích rostlin nepostradatelnépro studium biodiverzity. V poslední době vědci objevují význam herbářůi pro molekulární biologii. Ukazuje se, že skutečně nestačí mít podoburostliny jen elektronicky zaznamenanou, ale že je potřeba přímouchovávat konkrétní vzorky.
Zpráva o historii
Herbář ale představuje nejen cenný nástroj pro přírodovědce, ale sámo sobě je ojedinělým historickým záznamem. Prohlížení přírůstkové knihyherbáře, která je vedená už od roku 1921, kdy herbář vznikl, je jakodotýkání se dějin samotných. U každé rostliny, která kdy přibyla doherbáře, je totiž možné velmi přesně zjistit, kdo a kdy ji přinesla zhruba i kde a kdy ji sbíral.
Je tak možné listovat i záznamy o zakladatelích herbáře JosefuPodpěrovi a Heinrichu Lausovi. Právě sloučení jejich soukromých sbírekdalo herbáři základ. Dnešních 600 tisíc položek ve sbírce ale nenížádná konečná meta. Herbář se stále rozrůstá. „I po skoro sto letech jestále co přidávat,“ uzavírá Danihelka.