Bezejmenná galerie - studentská galerie na FI

i

Úvodní výstavou byly typografické, grafické a písmové práce studentů. Prvním hostem se stal v listopadu a prosinci 1999 profesor Charles Bennett, který zde u příležitosti udělení čestného doktorátu Masarykovy univerzity vystavil své amatérské fotografie. Pak už pokračovaly výstavy nepřetržitě jedna za druhou až do současnosti. Dramaturgie má jednoduché zásady. Jediný pevný termín mají studentské výstavy pořádané každý rok u příležitosti Dies academicus; výstava trvá celé prázdniny až do září. Na začátku září je v posledních letech vystavována žeň z červencového Výtvarného plenéru – kreslířská část (pastelkáři), a to bez vernisáže; na začátku října je pak dernisážovernisáž a je vystavena fotografická část Výtvarného plenéru (mačkači). To jsou studentské výstavy. Vystavují ale u nás, jak již bylo naznačeno, i hosté: „velcí“ hosté dva měsíce a „malí“ hosté měsíc. Velcí hosté jsou renomovaní výtvarníci, malí hosté mladí začínající autoři.

Vystavovali u nás kupříkladu malíř a ilustrátor Alois Mikulka, počítačový grafik Ivo Serba, vědecký ilustrátor Pavel Dvorský, typograf a afišista Boris Mysliveček, grafik Jan Tichák, scénograf Jaroslav Milfajt, grafický designér Vítězslav Švalbach, fotografové Igor Šefr, Petr Beran, Jiří Víšek i jiní. Z mladých autorů jmenujme Veroniku Lukášovou, Jindřišku Rypalovou, Lucii Davidovou, Helenu Lukášovou a Tomáše Staudka. (Z výčtu je zřejmé, že v naší galerii vystavovali povinně všichni, kdo vyučovali či vyučují v Ateliéru grafického designu a multimédií.) Netypické byly tři výstavy: Exlibris českých umělců poloviny 20. století ze sbírek profesora Vladislava Davida, Život a dílo profesora Jozefa Grusky (k sedmdesátým narozeninám významného učitele naší fakulty) a 10 let Fakulty informatiky MU v Brně.

V současné době probíhá v galerii výstava Osobnosti ve fotografii Jiřího Víška. Od poloviny února do poloviny dubna zde bude vystavovat přední český designér Karel Kobosil. Celkem v Bezejmenné galerii na Fakultě informatiky MU dosud proběhlo kolem čtyřiceti výstav. Každá z nich začíná vernisáží. Bývá to na fakultě malý svátek. V úvodní řeči kurátora jde ani ne tak o hluboký kunsthistorický rozbor, jako spíše o představení tvůrce. Pak následuje krátký kulturní program – na poslední vernisáži to byly například recitované i zpívané verše Jana Skácela, pochopitelně v živém podání.

Když probíhá reinstalace výstavy a rámy s exponáty jsou na co nejkratší dobu svěšeny ze zdí galerie, prostor se promění v nezajímavou a studenou síň. Myslíme si, že Bezejmenná galerie se stala neodmyslitelnou součástí života Fakulty informatiky. Je také výkladní skříní Ateliéru grafického designu a multimédií.