Botanický underground Martiny Kamenské-Turečkové

Neobvyklý způsob uchovávání rostlin si našla absolventka oboru muzeologická biologie na Masarykově univerzitě Martina Kamenská-Turečková. Většina lidí zná klasické knižní herbáře, Kamenská rostliny zalévá do pryskyřice. Rostliny tak můžeme vidět trojrozměrně, jsou snadněji přepravitelné a lze je využívat i pro výstavy. Výstava prací Martiny Kamenské je v současné době k vidění v Bruselu, na konci února se přesune do Botanické zahrady PřF MU. Veřejnosti se tak představí botanická sbírka trochu jinak.


Na konci února se z Bruselu přesune do brněnské Botanické zahrady PřF MU vaše výstava Evropská květinová unie. Jak byste ji charakterizovala?
Výstava vznikla jako součást mojí diplomové práce z oboru muzeologická biologie. Zalévala jsem asi padesát rostlinných druhů Evropy do čiré syntetické pryskyřice. Výsledkem je sbírka trojrozměrných bloků různých velikostí.

Jak jste se dostala k zalévání květin právě do pryskyřice?
První pokusy s pryskyřicemi jsem odstartovala už někdy v roce 2000. Jen nalezení nejvhodnějšího licího média mi trvalo přes dva roky. Z muzeologického hlediska jsem se tedy věnovala novým trendům konzervace botanického materiálu a výstavnictví, po botanické stránce jsem spolupracovala s docentem Milanem Chytrým, aby výsledná sbírka rostlin korespondovala s jeho předmětem vegetace Evropy. Potenciál výstavy však sahá dál. Je mi blízká paralela člověka a květiny, ona zdánlivá křehkost obou. Nabízí se i paralela rostlinných společenstev a národů. Jak to bude v Unii vypadat za deset, sto, tisíc let? Zachová se „druhová diverzita“ či převládnou „invazní druhy“?

Na MU jste vystudovala muzeologickou biologii, to je zajímavá kombinace oborů. Proč jste zvolila právě ji?
Svoji obhajobu u státnic jsem ukončila větou: „Pokud Martina Kamenská udělá něco pro vědu, tak to nejspíš bude její popularizace.“ Muzeologická biologie mi přišla jako velice zdařilá kombinace. Dostala jsem se v rámci studia jak mezi lidi z Filozofické fakulty, tak mezi lidi z fakulty Přírodovědecké. Na jednotlivce to samozřejmě neplatí, ale obecně na Filozofické fakultě studuje jiná sorta lidí než na Přírodovědecké. Líbilo se mi proplétat tímto soukolím, kde jedna fakulta učí: „jedna a jedna jsou dvě“ a ta druhá říká: „a opravdu?“.

Chystáte se využívat svoji techniku i nadále?
Na jedné konferenci mě oslovil postgraduální student z Prahy, zabývající se kořenovými systémy. Byl to opravdový nadšenec své specializace. Vykládal mi o tom, co za úžasné věci se v podzemí dají vidět, ale že neví, jak to ukázat veřejnosti. Pryskyřicové bloky ho zaujaly. Navíc, když se při lití přidá fluorescent, po nasvícení UV lampou bloky září takovou tou kosmickou fialovou modří. Dvěma mladým architektům jsem pomáhala s tvorbou závěrečného architektonického modelu. Obhajovali stavbu velkého obchodního domu. V místě, kam byla situovaná hračkárna, jsme umístili drobnosti z kindervajíček, které jsme zalili do pryskyřice. Na místě potravin byly zalité obilné klasy a podobně. Vypadalo to parádně.

Martina Kamenská-Turečková (1976)
Narodila se v Brně, má maturitu z umělecké kovařiny. Na Masarykově univerzitě vystudovala obor muzeologická biologie na Přírodovědecké a Filozofické fakultě. Pracuje pro outdoorovou firmu jako šéfinstruktorka a lektorka. Mezi její vědecké koníčky dále patří výzkum krve a kmenových buněk.