Známé pořekadlo praví, že co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Že se toho dá spoustu naučit i uvnitř institucí, které se vzděláním mají nemnoho společného, se nejlépe přesvědčíte v kůži praktikanta. Taková zkušenost vám pak bude užitečná minimálně jako konkurenční výhoda při hledání zaměstnání.
„Praxe umožňuje studentům nahlédnout do oblasti, o které mají teoretické znalosti, ale neví, jak to funguje ve skutečnosti,“ vysvětluje hlavní smysl získávání pracovních zkušeností Pavla Horáková z Kariérního centra MU. Kromě toho, že poznáte reálný zaměstnanecký svět, získáte u delších praxí také jisté pracovní návyky. „Tím, že tam nemůžete chodit, kdy se vám zachce, a musíte plnit povinnosti, vás to naučí schopnosti organizovanosti a plánování,“ dodává Horáková. Tedy, pokud nemáte to štěstí, že největší zodpovědnost, která vám je svěřena, představuje šéfův hrnek na kafe. Bohužel i to se stává. Někteří zaměstnavatelé totiž praktikanty považují za levnou pracovní sílu a nechají je vykonávat jen podřadnou práci, která neodpovídá jejich (i když nedokončené) kvalifikaci.
Právě proto je lepší obejít praxí více. Nejen, že každá firma žije svým vlastním životem, respektuje jiná pravidla, ale také tím eliminujete riziko, že vaše veškerá pracovní zkušenost bude sestávat z kopírování a utírání prachu. „Je to také dobrá příležitost k navázání kontaktů, a to pro obě strany. Pokud se praktikant osvědčí, firma o něj může mít zájem a nabídnout mu dlouhodobou spolupráci,“ podotýká Horáková.
Trh je absolventy nasycený. Praxe je výhoda
Nejvíce pracovní zkušenosti oceníte, až budete vyplňovat kolonku s podobným názvem v životopise. „V dnešní době je trh přesycený absolventy, proto se méně hledí na to, z jaké školy má uchazeč o zaměstnání diplom, ale podstatné je, jakou má za sebou praxi,“ potvrzuje Horáková. A protože se jednou ze studenta stanete uchazečem o zaměstnání, je také dobré požádat o potvrzení a zhodnocení praxe jako doklad, který pak můžete přinést k pohovoru.
Zaměstnavatele můžete uvést jako reference do životopisu, pokud mu nebudou vadit telefonáty od personalistů, kteří by vás rádi získali na svoji stranu. Rozhodně to působí věrohodně. Studenti některých oborů na MU mají praxe povinné, například medikové, zdravotní sestry nebo právníci. Neobejdou se bez ní ani budoucí učitelé.
„Až na praxi teprve zjišťujeme, jak velké jsou rozdíly mezi teorií a vzděláváním dětí v reálu. Z učebnic totiž člověk nevyčte, jak se k dětem chovat, jak jim přizpůsobit tempo nebo jak zvládat nečekané situace, které v hodinách nastanou,“ říká studentka pedagogické fakulty Dana Balounová. „Proto jsem chodila i na nepovinné praxe a v létě navíc jezdívám na tábory jako vedoucí. Budoucí učitel se nejvíc naučí z kontaktu s dětmi,“ dodává Dana.
Michaela Římanová z FSS zase musí absolvovat praxe hned na dvou oborech, a to čtyři sta hodin v sociálních službách a dvanáct týdnů v redakci jako novinářka. „Zatím mám za sebou praxi na oboru sociální práce, kterou jsem vykonávala v neziskové organizaci Ratolest. Pro mě jako nováčka to bylo velmi přínosné, protože mi poskytli náhled do práce s klienty, do fungování neziskovek i do dobrovolnictví,“ hodnotí Michaela.
Na praxi je dobré vyrazit na magistrovi
Pokud vás do absolvování praxe netlačí katedra, která vás bez ní nepustí ke státnicím, máte osud svého životopisu ve vlastních rukách. Čím dřív začnete, tím víc stáží můžete absolvovat. Ovšem úspěšná přijímací zkouška z nikoho ještě odborníka nedělá, takže není od věci se nejprve něco naučit ve škole. „Výhodné je absolvovat praxi spíše v druhém cyklu, po bakaláři, kdy už je student nějak vyprofilovaný. Pokud s ním navíc bude firma chtít navázat spolupráci, je to pro obě strany lepší ve vyšších ročnících,“ míní Horáková.
Máte-li pro strach uděláno a navíc disponujete komunikační znalostí cizího jazyka, nebojte se za pracovními zkušenostmi vyrazit do světa třeba na pracovní Erasmus.
Ať už máte na svém pomyslném kontě praktických záznamů na rozdávání nebo ne, vězte, že žádná pracovní zkušenost se v životě neztratí. Ani ta, kterou si do životopisu nenapíšete. Aneb (proč neskončit také pořekadlem) co tě nezabije...
