Přejít na hlavní obsah

Běh na Špilberk připomněl 25 let programu Erasmus

Díky hře simulující cestu na zahraniční studijní pobyt si soutěžící na vlastní kůži vyzkoušeli, co to obnáší.

Na třetím stanovišti museli soutěžící vybrat jen omezený počet věcí, které si sbalí na cestu, a pak překonat krátký úsek i s kufrem s využitím jen šesti nohou. Foto: David Povolný.

Víte, jak se na Erasmus přihlásit? A jak jste na tom s balením věcí? Odhadnete, co je třeba si vzít na půlroční pobyt na zahraniční vysoké škole? Nejen na tyhle otázky odpovídali včera odpoledne účastníci Běhu na Špilberk, který pořádalo Centrum zahraničních studií a Mezinárodní studentský klub MU.

Účelů měla akce hned několik. Jednak měla těm, kteří ještě s programem nemají osobní zkušenosti, ukázat, jak se na zahraniční školu dostat a co je tam může čekat, a pak také připomenout jedno velké výročí. Letos je to totiž 25 let, co Erasmus funguje.

Několik desítek účastníků, kteří vytvořili pětičlenné týmy, mělo za úkol na šesti stanovištích rozmístěných v parku pod hradem Špilberk plnit různé úkoly, jež čekají i na ty, kteří chtějí vyjet na Erasmus.

 Jedním z úkolů bylo na mapě vyznačit, které země jsou zapojené do programu Erasmus, nebo se v časovém limitu zorientovat ve formulářích programu. Foto: David Povolný.
 Jedním z úkolů bylo na mapě vyznačit, které země jsou zapojené do programu Erasmus, nebo se v časovém limitu zorientovat ve formulářích programu. Foto: David Povolný.
 Jedním z úkolů bylo na mapě vyznačit, které země jsou zapojené do programu Erasmus, nebo se v časovém limitu zorientovat ve formulářích programu. Foto: David Povolný.
 Jedním z úkolů bylo na mapě vyznačit, které země jsou zapojené do programu Erasmus, nebo se v časovém limitu zorientovat ve formulářích programu. Foto: David Povolný.
 Jedním z úkolů bylo na mapě vyznačit, které země jsou zapojené do programu Erasmus, nebo se v časovém limitu zorientovat ve formulářích programu. Foto: David Povolný.
 Jedním z úkolů bylo na mapě vyznačit, které země jsou zapojené do programu Erasmus, nebo se v časovém limitu zorientovat ve formulářích programu. Foto: David Povolný.

„Zjistili, co obnáší administrativa, a vyzkoušeli si, jaké to je, když se někde nemohou domluvit. Na čtvrtém stanovišti se totiž potkali se dvěma Litevci, kteří na ně mluvili jen ve svém jazyce,“ vysvětlila členka organizátorského týmu akce Eliška Papcunová. Jiné úkoly obnášely například výběr předmětů na nové univerzitě nebo vyplňování studijní smlouvy. „Kontakt s koordinátorem nebývá vždycky růžový. I to si soutěžící zkusili na vlastní kůži.“

Ačkoliv běh pořádala univerzita, přihlásili se na něj také středoškoláci. „Chodím na Gymnázium Elgartova a až se dostanu na univerzitu, chtěla bych odjet také do zahraničí. Vůbec se ale nevyznám ve všech těch formulářích, tak bych se tady s nimi chtěla seznámit,“ zdůvodnila svoji účast středoškolačka Katka. Její tým dostal podnět ke vstupu do soutěže od vyučujícího angličtiny. Žáci si podle něj měli prakticky zjistit, jaké možnosti se jim otevírají po přestupu na vysokou školu.

Erasmus: nejúspěšnější počin EU
Pokud soutěžící v budoucnu některou z nabídek programu využijí, zařadí se k více než 40 tisícům studentů středních a vysokých škol v Česku, kteří už přes Erasmus do zahraničí vyjeli.

Program v Evropě funguje už od roku 1987, v tuzemsku pak od roku 1998. Když ho nedávno u příležitosti výročí představitelé Evropské unie hodnotili, shodli se na tom, že právě Erasmus je jedním z nejznámějších a nejúspěšnějších počinů celého společenství.

Hlavní novinky