Rozjet vlastní firmu nemusí sednout každému, ale stojí za to si to zkusit. Tak by se dalo shrnout, k čemu vyzývají studenti nebo čerství absolventi Masarykovy univerzity, kteří se do vlastního podnikání pustili. Není jich vůbec málo a v poslední době řada z nich sbírá ceny za zajímavé nápady či realizace.
František Churý absolvoval před dvěma lety ekonomicko-správní fakultu. V roce 2009 získal cenu Student Podnikatel za projekt Keepinhead.com, který pomáhá s učením slovíček. U podnikání zůstal a nestěžuje si. Věnuje se hlavně mobilním aplikacím. „Jestli jít do podnikání? Záleží na typu člověka. Řadě lidí vyhovuje něco mezi – být zaměstnán, ale mít vysokou variabilní složku mzdy nebo se podílet na vedení firmy. Někomu zase sedne práce na volné noze,“ říká Churý s tím, že jde o to přijít si na vlastní vyhovující kombinaci volnosti, odpovědnosti, stresu a povinností.
Petr Kunc, který studuje na fakultě informatiky a s kamarády slaví úspěchy s nápadem na operační systém pro seniory Celebrio, také souhlasí, že k podnikání musí mít člověk povahu. „I když teprve začínáme, je nám už jasné, že to nebude žádná legrace. Člověk se nesmí zastavit, když něco nejde, a musí se sám nutit pracovat, i když má třeba studijní povinnosti,“ zdůrazňuje Kunc.
Doktorského studenta Jaroslava Škrabálka, který získal druhé místo v soutěži Nápad roku v roce 2010, při zpětném ohlédnutí na podnikatelské začátky napadají spíše argumenty, proč za studií nepodnikat. Ale doširoka se u toho usmívá. „Když se do toho pořádně pustíte, nebudete mít už tolik času a takovou flexibilitu cestovat a užívat si. Rozjezd byznysu vám taky sebere většinu úspor, ale když se vše nakonec podaří, je to skvělý pocit,“ říká. Momentálně i za hranicemi Česka úspěšně nabízí vlastní webovou službu Takeplace pro pořádání konferencí.
Motivací začít podnikat už za studií byla pro Škrabálka samostatnost, kterou tento způsob práce přinášel. „Chtěl jsem nebýt jen soukolí v mašinérii cizí korporace a také být svým vlastním pánem. Stát u všeho od začátku do konce a čelit všem výzvám, které se během realizace vyskytnou. A také nést odpovědnost, ale i případnou odměnu,“ svěřuje se mladý podnikatel.
Nedávný absolvent fakulty informatiky Václav Papoušek, který se věnuje především marketingu na internetu, si na tom, že začal s prvními podnikatelskými pokusy už za studií, pochvaluje fakt, že získal základní kapitál a nemusel pak začínat úplně od nuly. „Kdo to s podnikáním myslí vážně, tomu doporučuji si za studií zkusit co nejvíc stáží, klidně i neplacených, raději než si jenom užívat studentského života, a nabrat zkušenosti,“ říká Papoušek.
Podobný tip dává i František Churý. „Dobré je nechat se zaměstnat v malé firmě, kde se vám začnou otevírat obzory. Praxe ve velkých firmách mi v tomto moc nepomohly, tam to funguje jinak,“ říká Churý a zdůrazňuje také sociální aspekt. Klíčové je podle něj setkávat se s lidmi, kteří o podnikání přemýšlejí.
A pak se hlavně nebát. „Probrat s někým zkušenějším svůj záměr, pozorovat konkurenci a potom otestovat prototyp na reálném trhu. A až si podnikání jednou zkusíte, tak i pokud napoprvé zbankrotujete, budete přemýšlet jinak. Příště už to půjde lépe. Dokud člověk nemá děti, může si dovolit víc riskovat,“ myslí si Churý.
Všichni se ale shodují, že pro podnikání je klíčové mít správné spolupracovníky. „Rozhodně platí, že víc hlav víc ví a ve dvou se to lépe táhne. Sám bych se do podnikání pravděpodobně nikdy nepustil. Rozhodně bych tedy všem poradil, aby se obklopili těmi nejschopnějšími, a hlavně lidmi, kterým mohou důvěřovat,“ říká Kunc, který radí, že podnikat by měl začít každý, kdo má nápad, kterému věří a nebojí se mu obětovat čas.
Churý k tomu ale dodává, že nápad je jen úplný začátek. „Rozhodující je naučit se ho zrealizovat tak, aby to bylo včas, s rozumnými náklady, lidmi, kterým věříte, a navíc, aby se to zákazníkům opravdu líbilo. A to není lehké.“