Moderní komunikační technologie šetří čas i peníze. S masovým používáním digitálních nástrojů ale narůstají také rizika. Na co si dát na internetu pozor?
Kamarádi na sítích
Ideálně přes sociální sítě nikomu nedávejte citlivé osobní údaje, už vůbec ne hesla a nejlépe ani mobilní telefonní číslo. „Vždy mějte na zřeteli, že osoba, která s vámi komunikuje pomocí internetu, se může za vašeho přítele pouze vydávat,“ varuje vrchní policejní komisařka z kraje Vysočina Dana Čírtková. Tamní virtuální zloději loni od ledna do září takto okradli o peníze více než 40 lidí.
Problematické může být i zveřejňování údajů o tom, kde se zrovna nacházíte. Podle odborníků je to ale jen špička ledovce. „Každou chvíli se dočtete, že nemáte v reálném čase dávat na Facebook fotky z dovolených, aby vás mezitím doma nevykradli, ale víte vůbec, kolika různým aplikacím jste povolili přístup k soukromému profilu?“ upozorňuje absolvent MU a odborník na sociální média ze společnosti SocialSharks Jakub Křenek.
Doporučuje proto pečlivě hodnotit důvěryhodnost zdrojů. „Zřejmě se nemusíme tolik bát velké známé značky. Ta nebude riskovat problémy. Horší jsou ale nárazové výzvy typu klikni nebo lajkni. To už mi zvoní alarm v hlavě,“ doplňuje Křenek. „Hlavní je si uvědomit, že potenciální nebezpečí může číhat i jinde než jen ve fotce na pláži s mojitem v ruce. Často stačí nerozumně kliknout nebo se k něčemu zaregistrovat.“
Nevinný e-mail
Denně napíšete i desítky e-mailů, ale přemýšlíte o citlivosti údajů, které do nich dáváte? I když obsah zpráv hned nevidí půlka internetu, nikdy si nemůžete být stoprocentně jistí, komu ho druhá strana přepošle nebo kde ho zveřejní, případně kdo všechno má do e-mailové schránky na druhé straně přístup. Zastavit pak proces šíření zprávy nebo souboru je prakticky nemožné. Proto vždycky už před odesláním zprávy s choulostivým obsahem myslete na případné následky. Co nechcete, aby mohl číst téměř kdokoliv, přes e-mail raději neposílejte.
Samostatnou kapitolou by mohl být spam. I v době pokročilých filtrů pronikají do schránek stále rafinovanější zprávy, které se z lidí snaží dostat buď osobní údaje, nebo rovnou nasadit virus do počítače. Samozřejmostí je nikdy neposílat e-mailem svá hesla, ať už se týkají bankovního účtu nebo třeba Informačního systému MU, byť by se zpráva, která je po vás požaduje, tvářila věrohodně. Nikdy také neotvírejte přílohy či odkazy s nezvyklou koncovkou či názvem.
Například jeden aktuálně kolující virus budí dojem e-mailového oznámení České pošty o nedoručení zásilky. Pod odkazem, který nabízí více informací, se nicméně skrývá výzva k instalaci škodlivého softwaru. „Existuje také virus, který vám znemožní používat počítač se zdůvodněním, že byl zablokován Policií ČR. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, že je to přece hloupost,“ nabádá k zamyšlení asistent ústavu práva a technologií na právnické fakultě Jakub Harašta.
Ochrana osobních údajů
Myslete na to, že každý, kdo požaduje důvěrné osobní informace, musí mít k jejich využití váš souhlas nebo ho k tomu musí opravňovat zákon. Například pokud bance poskytnete rodné číslo, nemusíte pak reagovat kladně na jejich e-mailové výzvy, abyste poskytli souhlas s využitím osobních údajů i pro jiné členy téže finanční skupiny. Přesto ale existuje institut, který žádný souhlas nepotřebuje – tzv. data retention, tedy schraňování provozních a lokalizačních údajů.
Provozovatel určité služby (například telekomunikační operátor či internetový vyhledávač) může shromažďovat provozní a lokalizační údaje o vaší komunikaci (třeba kdy a kde se uskutečnil hovor), ale ne samotné znění. „Zatímco metadata operátor za stanovených podmínek zpracovat může, obsah nesmí zpracovávat za žádných okolností on, ani nikdo jiný – musí tedy zaručit důvěrnost komunikace,“ zdůrazňuje asistent ústavu práva a technologií Matěj Myška.
(Ne)pohodlí online nákupu
Přestože e-shopy nabízejí řadu výhod od nižších cen až po neodolatelně pestrou nabídku zboží, na denním pořádku jsou i v této oblasti podvodné praktiky.
Pozor si dávejte, zejména pokud chce e-shop platbu předem třeba výměnou za výraznou slevu. Zboží pak nemusí dodat vůbec, a pokud je to čerstvě založený obchod, někdy i rychle zmizí z internetu.
Nenechte se zlákat podezřele nízkými cenami a vyhněte se také obchodům, které nemají identifikační údaje, nákupní řád, obchodní a reklamační podmínky. Všímejte si též, jestli jsou dohledatelná hodnocení kupujících. Ale pozor, výjimečně se může stát, že obchod nasimuluje stovky referencí od spokojených zákazníků. Vyplatí se proto přistupovat k nim se selským rozumem. Zpravidla se to dá poznat.
„I když nejste právníci, vyplatí se podívat na obchodní podmínky e-shopu. I zběžným pohledem můžete zjistit, že na nich něco nehraje, například chybí upozornění na možnost odstoupení od nákupu a vrácení zboží,“ doplňuje právník Michal Hanych.
Bezpečnost neexistuje
Mějte na paměti, že v online světě neexistuje nic jako absolutní bezpečnost a podle toho k němu přistupujte. „Vždy važte rizika,“ doporučuje vedoucí ústavu práva a technologií Radim Polčák. Skutečnost, že máte svá data schovaná za skvělými hesly, nezaručuje, že se k nim nikdo nedostane. I nedávné špionážní aféry ukázaly, že například americké tajné služby běžné získávají citlivé osobní údaje od společností jako Google, Facebook či Amazon.